Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 3108/16

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Sládečka, soudců JUDr. Jaromíra Jirsy a JUDr. Jana Musila ve věci Adriana Portmanna, Ph.D., zastoupeného Mgr. Robertem Cholenským, Ph.D., advokátem se sídlem Bolzanova 461/5, Brno, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 9. 2016 č. j. -320 a proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 2. 2016 č. j. -298, o návrhu na vyloučení soudců Ústavního soudu JUDr. Jaroslava Fenyka a JUDr. Jana Filipa z projednávání a rozhodování ve věci vedené pod

sp. zn.

z důvodu jejich podjatosti, takto:

Soudci JUDr. Jaroslav Fenyk a JUDr. Jan Filip nejsou z projednávání a rozhodování ve věci vedené pod sp. zn. vyloučeni.

Odůvodnění

Stěžovatel podal dne 16. 9. 2016 ústavní stížnost, ve které napadá v záhlaví uvedená rozhodnutí, týkající se výsledků výběrového řízení na funkci ředitele u pro studium totalitních režimů (dále jen " ").

Dne 7. 10. 2016 obdržel Ústavní soud podání stěžovatele, ve kterém prohlašuje podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), že odmítá soudce JUDr. Jaroslava Fenyka a JUDr. Jana Filipa, protože je považuje za podjaté. Odmítnutí odůvodňuje tím, že v jeho věci jde o výběrové řízení na ředitele u pro studium totalitních režimů a uvedení soudci jsou osobami, které by samy nemohly podle zákona zastávat ani funkci ředitele u, ani by nemohly být vedoucími zaměstnanci u přímo podřízeným řediteli. Stěžovatel proto má pochybnosti, zda by jmenovaní soudci s ohledem na jejich předchozí členství v Komunistické straně Československa, byli při rozhodování o obsazení funkce ředitele u nestranní, neboť jejich osobním zájmem by vzhledem k jejich minulosti mohlo být, aby neplnil své zákonem dané funkce a neodhaloval vlastní podíl těchto soudců na porušování lidských práv v Československu.

Oba soudci uvedli, že námitku stěžovatele považují za nedůvodnou.

Soudce JUDr. Jaroslav Fenyk ve vyjádření ze dne 16. 6. 2017 uvedl, že mu není známo, jaký podíl jeho údajné činnosti v minulosti by mohl odhalovat, což stěžovatel ani nekonkretizuje. Dále uvádí, že jako prokurátor vojenské prokuratury za minulého režimu pracoval pouhý 1 rok (předtím dva roky jako vyšetřovatel) a jeho činnost v tomto období byla opakovaně prověřována ze strany Národního bezpečnostního úřadu v souvislosti s rozhodováním o prověrce na práci s materiály ve stupni "přísně tajné", včetně jeho rozhodovací praxe. Nadto svůj postoj k archiváliím dal jasně najevo v souvislosti s nedávným rozhodováním v plenární věci

sp. zn.

.

Soudce Jan Filip ve vyjádření ze dne 20. 6. 2017 sdělil, že ke stěžovateli, jeho právnímu zástupci, ani k projednávané věci nemá žádný vztah, který by zakládal důvod pro jeho vyloučení z rozhodování o podané ústavní stížnosti, jak to předpokládá ustanovení a .

Podle ustanovení je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Podle ustanovení je soudce též vyloučen, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu.

Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ustanovení tak představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci ( , dále i d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod).

Nestrannost soudce je vždy posuzována ze dvou hledisek, tj. stěžejního subjektivního, vypovídajícího o osobním přesvědčení soudce a jeho vztahu k projednávané věci a objektivního, které sleduje, zda je možno vyloučit jakoukoli legitimní pochybnost o nepodjatosti soudce (srov. např. nález

sp. zn.

). K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci přitom může dojít teprve tehdy, když je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům, dosahuje takové povahy a intenzity, že vyvstávají odůvodněné pochybnosti, zda bude soudce moci nezávisle a nestranně rozhodovat. Za objektivní při tom nelze považovat, jak se nestrannost soudce subjektivně jeví účastníkovi řízení, nýbrž zda reálně neexistují okolnosti, které by mohly objektivně vést k legitimním pochybnostem o tom, že konkrétní soudce má k věci určitý, nikoliv nezaujatý vztah (srov. nález

sp. zn.

).

V usnesení

sp. zn.

Ústavní soud upozornil, že "Otázku, kdo není oprávněn zastávat určitou funkci v souvislosti se svou činností za minulého režimu, řeší , kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů. Uvedený zákon zakotvuje princip, podle nějž prosté členství v KSČ není skutečností, jež by obecně vylučovala soudce z rozhodovacího procesu. Míru nezávislosti soudce (např. i s ohledem na jeho bývalé angažmá v KSČ) je tudíž nutno posuzovat v každém případě s přihlédnutím k jeho jedinečným okolnostem." (obdobně usnesení

sp. zn.

). Lze tak dovodit, že - bez ohledu na předmět ústavní stížnosti - členství soudce v KSČ před listopadem roku 1989 samo o sobě nezakládá důvod pochybovat o jeho podjatosti. Důvodem vyloučení pro podjatost by bylo prokázání, že vedle samotného členství v KSČ existují i další závažné okolnosti, které zavdávají důvod pochybovat o soudcově nepodjatosti (např. osobní a konkrétně určený zájem soudce na výsledku řízení).

Ústavní soud neshledal žádné zjistitelné skutečnosti, které by mohly vyvolat pochybnosti o nestrannosti soudců JUDr. Jaroslava Fenyka a JUDr. Jana Filipa. Výtky stěžovatele mají pouze obecný charakter, váží se především ke komunistické ideologii, přičemž žádné konkrétní námitky ve vztahu k osobám soudců a jejich angažovanosti v komunistické straně, z nichž by bylo možné dovodit předpokládanou obavu z jejich podjatosti v projednávané věci, stěžovatel nevznáší. Námitky stěžovatele tak ani z objektivního úhlu pohledu nejsou samy o sobě dostačující vyvolat pochybnosti o nestrannosti obou soudců.

Ústavní soud proto konstatuje, že soudci JUDr. Jaroslav Fenyk a JUDr. Jan Filip nemají k věci ani ke stěžovateli z hlediska ustanovení a 2 žádný významný vztah, který by mohl představovat důvod pro jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci, přičemž ani vznesené námitky stěžovatele nemohou být ve smyslu uvedeného ustanovení důvodem pro vyloučení těchto soudců. Návrh stěžovatele na vyloučení jmenovaných soudců z projednávání a rozhodování ve věci

sp. zn.

byl proto zamítnut.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. července 2017

JUDr. Vladimír Sládeček

předseda senátu