Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 4070/16

Ústavní soud rozhodl dne 19. července 2017 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci ústavní stížnosti hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 01 Praha 1, IČ 00064581, zastoupeného JUDr. Ing. Světlanou Semrádovou Zvolánkovou, advokátkou, se sídlem Karlovo náměstí 287/18, 120 00 Praha 2, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. září 2015 č. j. -186, a proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 27. ledna 2015 č. j. -144, za účasti 1. Městského soudu v Praze a 2. Obvodního soudu pro Prahu 5, jako účastníků řízení, a za účasti a) Jana Červeného, b) Vlasty Červené a c) České republiky - Ministerstva vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7, IČ: 00007064, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Ústavní soud obdržel dne 12. prosince 2016 návrh ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), jímž se hlavní město Praha (dále jen "") domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí obecných soudů, neboť má za to, že jimi bylo zasaženo do jeho ústavně zaručených základních práv a svobod. Konkrétně namítá porušení svého práva na spravedlivý proces ve smyslu článku 36d (dále jen "") a článku 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i porušení článku 11 odst. 3y

II.

Z obsahu ústavní stížnosti a z napadených rozhodnutí Ústavní soud zjistil:

1) Před Obvodním soudem pro Prahu 5 probíhal mezi Janem a Vlastou Červenými (žalobci) a Českou republikou - Ministerstvem vnitra (žalovanou) pod sp. zn.

občanskoprávní spor o náhradu škody ve výši 1 720 000 Kč. vystupoval v označeném řízení jako vedlejší účastník na straně žalované. Žalovaná měla žalobcům způsobit škodu v důsledku krizového opatření, které přijala v souvislosti s povodní v roce 2013, a jež provedla na pozemcích žalobců nacházejících se v aktivní zóně záplavového území ve Velké Chuchli.

2) Rozsudkem ze dne 27. ledna 2015 č. j. -144 Obvodní soud pro Prahu 5 (dále jen "soud prvního stupně") uložil žalované povinnost zaplatit žalobcům náhradu škody ve výši 1 630 000 Kč, ušlý zisk ve výši 90 000 Kč s příslušenstvím a náklady řízení.

3) K odvolání žalované Městský soud v Praze (dále jen "odvolací soud") rozsudkem ze dne 7. září 2015 č. j. -186, rozsudek soudu prvního stupně v části týkající se náhrady škody potvrdil, ve zbytku jej zrušil a v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

4) Proti oběma rozhodnutím podal ústavní stížnost, již Ústavní soud usnesením ze dne 20. dubna 2016

sp. zn.

(jež je veřejnosti dostupné, stejně jako ostatní rozhodnutí Ústavního soudu, na stránce http://nalus.usoud.cz/) odmítl, jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným. Ústavní soud vyšel ze své ustálené rozhodovací praxe, která až na určité výjimky nepřipouští, aby vedlejší účastník občanskoprávního řízení při neexistenci ústavní stížnosti (účastníka řízení) sám podával ústavní stížnost.

5) Dovolání žalované Nejvyšší soud usnesením ze dne 23. srpna 2016 č. j. -238 odmítl.

6) Za této situace opětovně podává ústavní stížnost, kterou výslovně směřuje pouze proti rozhodnutím soudu prvního stupně a odvolacího soudu.

III.

nad rámec své argumentace uplatněné v ústavní stížnosti ze dne 15. prosince 2015 (již Ústavní soud odmítl svým usnesením

sp. zn.

) uvádí, že si je vědom skutečnosti, že v občanskoprávním řízení má "pouze" postavení vedlejšího účastníka. Nicméně v případě, že by žalobcům bylo vyhověno, vymáhala by žalovaná uvedené částky právě po stěžovateli. Z tohoto důvodu tak má za to, že bylo zasaženo do jeho práva na spravedlivý proces a že je oprávněn podat ústavní stížnost.

IV.

Dříve, než Ústavní soud může přistoupit k projednání ústavní stížnosti a rozhodnutí ve věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti stanovené . Ústavní stížnost stěžovatele je v tomto ohledu podána osobou zjevně neoprávněnou.

Ústavní soud již dříve odmítl ústavní stížnost stěžovatele, která se svým obsahem prakticky shodovala s nyní podanou ústavní stížností. Již v usnesení

sp. zn.

přitom Útavní soud konstatoval, že v ústavní stížnosti netvrdil (a netvrdí ani nyní), že byla porušena právě a jen jeho základní práva a svobody. Z ústavní stížnosti je naopak i nyní zřejmé (když podstata stížnostních námitek zůstala nezměněna), že jeho námitky se uplatní i ve vztahu k žalované. Samotná skutečnost, že žalovaná může hypoteticky vůči stěžovateli vymáhat peněžní plnění přiznané pravomocně soudem prvního stupně žalovaným, není nijak způsobilá založit závěr o porušení práva stěžovatele na spravedlivý proces v průběhu občanskoprávního řízení, v němž vystupoval jako vedlejší účastník na straně žalované.

Za této situace Ústavní soud nemohl jinak, než v intencích svého předchozího odmítavého usnesení, jež vychází ze závěrů nálezu Ústavního soudu ze dne 13. května 2014

sp. zn.

, uzavřít, že je osobou zjevně neoprávněnou k podání ústavní stížnosti ve smyslu .

Ústavní soud proto mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení ústavní stížnost odmítl jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným ve smyslu .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. července 2017

Jan Musil v. r.

soudce zpravodaj