Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1582/17

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti Alice Pezlarové, zastoupené JUDr. Davidem Mášou, advokátem se sídlem Na Zderaze 1275/15, Praha 2, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. 3. 2017 č. j. -134, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavnímu soudu byl dne 22. 5. 2017 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), prostřednictvím něhož se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí Městského soudu v Praze.

Stěžovatelka tvrdí, že uvedeným rozhodnutím soudu došlo k porušení jejího ústavně zaručeného práva na spravedlivý (řádný) proces podle a 3 d. K tomu mělo podle stěžovatelky dojít tím, že napadené rozhodnutí soudu, kterým bylo zastaveno řízení o náhradě škody z důvodu překážky věci rozhodnuté, je nelogické, protismyslné a v rozporu se zjištěnými skutečnostmi.

Ze spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že stěžovatelka se postupem podle , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, domáhala po Ministerstvu spravedlnosti (vedlejším účastníkovi) poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou jí nezákonnými rozhodnutími, která byla zrušena rozsudkem Nejvyššího. Stěžovatelka požadovala omluvu a finanční zadostiučinění ve výši 50 000 Kč. Vedlejší účastník jí však vyplatil pouze částku 22 000 Kč a poskytl omluvu. Žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 2 se stěžovatelka domáhala zaplacení zbylé částky, tj. 28 000 Kč. Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem ze dne 11. 5. 2016 č. j. -88 uložil vedlejšímu účastníkovi povinnost zaplatit stěžovatelce 2 000 Kč (výrok I.), ohledně částky 26 000 Kč žalobu zamítl (výrok II.) a vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

O odvolání stěžovatelky rozhodl Městský soud v Praze v záhlaví citovaným rozsudkem tak, že rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku II. ohledně částky 20 000 Kč zrušil a řízení v tomto rozsahu zastavil pro překážku věci pravomocně rozhodnuté podle , jinak jej v tomto výroku potvrdil (výrok I.). V průběhu odvolacího řízení totiž zjistil, že o nároku stěžovatelky bylo již v rozsahu požadavku na zaplacení částky 20 000 Kč pravomocně rozhodnuto rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 25. 4. 2016 č. j. -111, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 22. 9. 2016 č. j. -147.

Před tím, než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, zkoumá Ústavní soud, zda návrh obsahuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou splněny podmínky pro jeho projednání stanovené , a to včetně vyhovění ustanovení , které vyžaduje před podáním ústavní stížnosti vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon stěžovateli k ochraně práva poskytuje ( ).

Ústavní soud zjistil, že stěžovatelka proti napadenému rozhodnutí nepodala dovolání, ačkoliv o této možnosti byla řádně poučena v napadeném rozhodnutí. Za této situace nezbývá než konstatovat, že nevyužila všechny prostředky k ochraně svého práva. Z toho důvodu je nutno ústavní stížnost ve smyslu ustanovení považovat za návrh nepřípustný. Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení odmítl.

S ohledem na odmítnutí ústavní stížnosti Ústavní soud neshledal důvody pro přiznání náhrady nákladů řízení podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. července 2017

JUDr. Vladimír Sládeček

soudce zpravodaj