Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1417/17

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Davida Uhlíře, soudce Tomáše Lichovníka a soudce zpravodaje Pavla Rychetského o ústavní stížnosti Pavla Nárožného, t. č. Vazební věznice Olomouc, zastoupeného Mgr. Antonínem Novákem, advokátem se sídlem Olomouc, Politických vězňů 359/2, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. března 2017 č. j. -211, za účasti Nejvyššího soudu jako účastníka řízení a Mgr. Miloslava Nárožného, v řízení o prohlášení za mrtvého zastoupeného opatrovníkem JUDr. Petrem Dutkem, advokátem se sídlem Přerov, Blahoslavova 71/2, Ivany Nárožné a Krajského státního zastupitelství v Ostravě - pobočky v Olomouci, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Vymezení věci

1. Ústavní stížností, jež byla Ústavnímu soudu doručena dne 9. května 2017, navrhl stěžovatel zrušení v záhlaví uvedeného usnesení z důvodu porušení jeho základního práva podle d (dále jen " ").

2. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci (dále jen "odvolací soud") ze dne 18. ledna 2016 č. j. -149 byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Přerově (dále též "okresní soud") ze dne 18. prosince 2014 č. j. -88, kterým byl otec stěžovatele prohlášen za mrtvého.

3. Proti rozsudku odvolacího soudu podal stěžovatel dovolání. Usnesením Okresního soudu v Přerově ze dne 5. září 2016 č. j. -204 byl stěžovateli ustanoven k ochraně jeho zájmů v řízení o dovolání zástupce z řad advokátů, Mgr. Antonín Novák. Protože tento zástupce následně v zákonné lhůtě dvou měsíců od právní moci rozhodnutí o ustanovení zástupce nedoplnil dovolání stěžovatele, Nejvyšší soud podle části věty před středníkem a usnesením ze dne 22. března 2017 č. j. -211 řízení o něm zastavil.

II.

Argumentace stěžovatele

4. Stěžovatel v ústavní stížnosti namítá, že usnesení okresního soudu, kterým mu byl ustanoven zástupce z řad advokátů, nebylo tomuto zástupci nikdy doručeno. Nemohla mu tak začít běžet zákonná lhůta pro doplnění dovolání, v důsledku čehož nemohl být dán ani důvod pro zastavení řízení. Navrhuje proto, aby Ústavní soud zadal prověření provozu datové schránky zástupce stěžovatele dne 8. září 2016, kdy mělo k doručení dojít. Zastavení řízení o dovolání mělo vést k porušení práva stěžovatele na soudní ochranu podle y.

III.

Předpoklady řízení před Ústavním soudem

5. Ústavní soud konstatuje, že je příslušný k projednání návrhu. Ústavní stížnost je přípustná (ze strany stěžovatele byly vyčerpány všechny zákonné procesní prostředky k ochraně práva ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů), byla podána včas a osobou k tomu oprávněnou a splňuje i všechny zákonem stanovené náležitosti, včetně povinného zastoupení advokátem ( až ).

IV.

Vlastní posouzení

6. Po seznámení se s argumentací stěžovatele, napadeným rozhodnutím a obsahem spisu vedeného u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. dospěl Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

7. V řízení o ústavních stížnostech [ písm. d) y (dále jen " "), a násl. ] se Ústavní soud jako soudní orgán ochrany ústavnosti ( y) omezuje na posouzení, zda rozhodnutími orgánů veřejné moci nebo postupem předcházejícím jejich vydání nebyla porušena ústavně zaručená základní práva a svobody. Jejich ochrana je jediným důvodem, který otevírá prostor pro jeho zásah do rozhodovací činnosti těchto orgánů, což platí i pro případné přehodnocení jejich skutkových zjištění nebo právních závěrů. Sám naopak není další přezkumnou instancí v soustavě obecných soudů, pročež není oprávněn k takovémuto zásahu toliko z důvodu jejich případného pochybení při aplikaci podústavního práva či jiné nesprávnosti.

8. Ustanovení y zaručuje každému možnost domáhat se svého práva u nezávislého a nestranného soudu (a ve stanovených případech u jiného orgánu), podmínkou ovšem je, že se tak musí stát "stanoveným postupem". Odpověď na otázku, co přesně se rozumí tímto postupem, se odvíjí od příslušné zákonné procesní úpravy, která musí uplatnění práva na soudní ochranu (spravedlivý proces) reálně umožňovat. Jsou-li přitom v konkrétním případě splněny podmínky pro projednání určitého návrhu a rozhodnutí o něm, je povinností soudu odpovídající uvedenému základnímu právu, aby k projednání tohoto návrhu přistoupil a ve věci rozhodl.

9. V dané věci stěžovatel rozporuje právní závěr dovolacího soudu, že uvedené podmínky nebyly v případě jeho dovolání splněny. Podstata námitek stěžovatele spočívá v tom, že usnesení okresního soudu, kterým byl ustanoven zástupce z řad advokátů k ochraně jeho práv v dovolacím řízení, nebylo tomuto advokátovi dodáno do datové schránky. Tento advokát se tak o svém ustanovení nedozvěděl, v důsledku čehož nemohl v předmětném řízení činit potřebné úkony.

10. Ústavní soud tomuto tvrzení ovšem nemohl přisvědčit. Z potvrzení o dodání a doručení do datové schránky, jež je součástí příslušného spisu, se podává, že uvedené usnesení bylo doručeno právnímu zástupci stěžovatele dne 8. září 2016 v 16:28:26 hodin, kdy se do této datové schránky přihlásila oprávněná osoba. V souladu s , o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, tak tímto okamžikem nastalo jeho doručení. Je namístě podotknout, že údaje o čase přihlášení do datových schránek jejich uživatelů jsou zjišťovány a do potvrzení uvedeny informačním systémem datových schránek automaticky, což zaručuje jejich správnost. Stěžovatel ostatně neuvádí žádnou skutečnost, která by tento údaj zpochybňovala, a omezuje se pouze na tvrzení jeho nesprávnosti.

11. K zastavení dovolacího řízení tedy došlo ze zákonného důvodu podle části věty před středníkem a poté, co dovolání nebylo doplněno ve lhůtě stanovené v věty druhé téhož zákona. Tato lhůta se odvíjela od právní moci usnesení o ustanovení zástupce, jež bylo řádně doručeno i tomuto zástupci.

12. Ústavní soud za této situace neshledal, že by napadeným usnesením bylo porušeno základní právo stěžovatele na soudní ochranu podle y. Podle proto jeho ústavní stížnost odmítl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení jako zjevně neopodstatněnou.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. června 2017

David Uhlíř v. r.

předseda senátu