Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 827/17

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Josefa Fialy, soudce zpravodaje Pavla Rychetského a soudce Radovana Suchánka o ústavní stížnosti stěžovatelky Silvie Novosadové, zastoupené JUDr. Štefanem Adamem, advokátem se sídlem Němetice 44, Kelč, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. ledna. 2017 č. j. -25, za účasti Krajského soudu v Ostravě, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatelka podanou ústavní stížností napadla usnesení Krajského soudu v Ostravě (dále jen "krajský soud"), kterým odmítl odvolání proti udělení příklepu, aniž by se věcí meritorně zabýval. Podle tvrzení stěžovatelky došlo tímto rozhodnutím k porušení jejího ústavního práva na spravedlivý proces podle d (dále jen "").

2. Stěžovatelka podala včas odvolání proti usnesení, kterým byl udělen vydražiteli příklep na vydražený spoluvlastnický podíl na nemovitostech specifikovaných ve výroku usnesení. Její odvolání bylo odmítnuto jako podané někým, kdo není oprávněn, což považuje za nesprávné a nezákonné. Stěžovatelka tvrdila, že mělo být s ní jednáno jako s účastníkem řízení bez ohledu na to, že je zastoupena insolvenčním správcem. Dále pochybení spatřuje v tom, že ke zpeněžení majetkové podstaty byla nařízena elektronická dražba, přestože měla být nařízena veřejná dražba dle , o úpadku a způsobech jeho řešení ().

3. Dle přesvědčení stěžovatelky postup odvolacího soudu nesplňuje zákonné podmínky a porušil její právo na spravedlivý proces, do něhož řadí i právo na přezkoumání rozhodnutí o příklepu, aniž by uvedla relevantní ústavněprávní argumentaci. Z odmítnutí jejího odvolání dovozuje, že soud nepřiměřeným způsobem zasáhl do práva stěžovatelky na soudní ochranu a spravedlivý proces dle y. Stěžovatelka navrhla, aby Ústavní soud zrušil napadené usnesení odvolacího soudu i usnesení o opakované dražbě.

4. Z přiložených listinných podkladů (napadeného usnesení a souboru podání týkajících se zpeněžení nemovitostí) Ústavní soud ověřil údaje poskytnuté stěžovatelkou o postupu soudního exekutora a krajského soudu.

5. Usnesením krajského soudu ze dne 21. 10. 2013 sp. zn. byl prohlášen konkurs na majetek stěžovatelky. Usnesením téhož soudu ze dne 27. 2. 2014 sp. zn. byl JUDr. Pavel Korta ustanoven insolvenčním správcem dlužnice. V posuzované věci jde o zpeněžení majetkové podstaty dlužnice na základě smlouvy uzavřené dle , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, mezi JUDr. Pavlem Kortou, insolvenčním správcem dlužnice a soudním exekutorem JUDr. Tomášem Vránou.

6. Soudní exekutor JUDr. Tomáš Vrána, vydal Dražební vyhlášku o provedení elektronické dražby nemovité věci (usnesení ze dne 6. 10. 2015 103 ExD 11/2014).

7. Usnesení o příklepu bylo vydáno po opakovaném dražebním jednání ve 3. kole dne 25. 11. 2015 (103 ExD 11/2014-14). Stěžovatelka podala odvolání proti v záhlaví uvedenému usnesení o příklepu, ale odvolací soud na základě shora uvedených skutečností dospěl k závěru, že stěžovatelka není osobou, která by byla oprávněna k podání odvolání proti předmětnému usnesení vydanému v rámci řízení o zpeněžení majetkové podstaty. Krajský soud tudíž odvolání stěžovatelky dlužnice podle odmítl jako odvolání podané někým, kdo k němu není oprávněn.

8. Ústavní soud zkoumal splnění procesních předpokladů řízení a shledal, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněnou stěžovatelkou, která byla účastnicí řízení, v němž byla vydána rozhodnutí napadená ústavní stížností, a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný; stěžovatelka je právně zastoupena v souladu s požadavky až , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), a ústavní stížnost je přípustná, neboť stěžovatelka vyčerpala všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva ( a contrario).

9. Ústavní soud připomíná, že je soudním orgánem ochrany ústavnosti [y (dále jen "")], který stojí mimo soustavu soudů (y), a že vzhledem k tomu jej nelze, vykonává-li svoji pravomoc tak, že podle písm. d)y rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému soudnímu rozhodnutí, považovat za další, "superrevizní" instanci v systému obecné justice oprávněnou svým vlastním rozhodováním (nepřímo) nahrazovat rozhodování obecných soudů; jeho úkolem je "toliko" přezkoumat ústavnost soudních rozhodnutí, jakož i řízení, které jejich vydání předcházelo. Vzhledem k tomu nutno vycházet z pravidla, že vedení řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu, výklad tzv. podústavního práva a jeho aplikace na jednotlivý případ je v zásadě věcí obecných soudů a o zásahu Ústavního soudu do jejich rozhodovací činnosti lze uvažovat za situace, kdy je jejich rozhodování stiženo vadami, které mají za následek porušení ústavnosti (tzv. kvalifikované vady); o jaké vady přitom jde, lze zjistit z judikatury Ústavního soudu.

10. Proces interpretace a aplikace tzv. podústavního práva pak bývá stižen takovouto vadou zpravidla tehdy, jestliže obecné soudy nezohlední správně (či vůbec) dopad některého ústavně zaručeného základního práva (svobody) na posuzovanou věc, nebo se dopustí - z hlediska spravedlivého procesu - neakceptovatelné "libovůle" spočívající buď v nerespektování jednoznačně znějící kogentní normy, nebo ve zjevném a neodůvodněném vybočení ze standardů výkladu, jenž je v soudní praxi respektován, resp. který odpovídá všeobecně akceptovanému (doktrinálnímu) chápání dotčených právních institutů (nález ze dne 25. 9. 2007

sp. zn.

, N 148/46 SbNU 471).

11. Podle lze majetkovou podstatu zpeněžit prodejem movitých věci a nemovitostí podle ustanovení o výkonu rozhodnutí.

12. Podle věta druhá, odst. 3 návrh na tento prodej podává insolvenční správce, který je jediným účastníkem tohoto řízení. Rozhodnutí vydaná v tomto řízení se doručují pouze insolvenčnímu správci, který proti nim může podat odvolání.

13. Okruh účastníků tohoto řízení tak vymezuje ustanovení věta druhá , a to tak, že jím je insolvenční správce, který je jediným účastníkem tohoto řízení.

14. Z obsahu ústavní stížnosti je zřejmé, že stěžovatelka od Ústavního soudu očekává přehodnocení právního závěru krajského soudu, který odmítl její odvolání proti udělení příklepu z důvodu podání odvolání neoprávněnou osobou. Tím staví Ústavní soud do role další soudní instance, která mu, jak je uvedeno výše, nepřísluší. Ústavní stížnost je tak pouhou polemikou se závěrem krajského soudu založenou na přesvědčení o stěžovatelčině aktivní legitimaci. Závěry napadeného rozhodnutí považuje Ústavní soud za dostačující ve shodě s ustanovením

15. Ústavní soud neshledal důvodnou námitku stěžovatelky ke způsobu provedení dražby elektronickou formou. Ústavní soud odkazuje na ustanovení exekučního řádu, z kterého vyplývá: nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na provádění exekuce prodejem movitých a nemovitých věcí přiměřeně ustanovení upravující výkon rozhodnutí prodejem movitých a nemovitých věcí. Podle ustanovení lze dražbu uskutečnit i elektronicky za podmínek uvedených v dražební vyhlášce o provedení elektronické dražby (, 3, 4 a násl. ).

16. Vzhledem k tomu, že Ústavním soudem nebylo shledáno žádné porušení ústavně zaručených základních práv a svobod stěžovatelky, byla její ústavní stížnost, bez přítomnosti účastníků mimo ústní jednání, odmítnuta jako návrh zjevně neopodstatněný podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. května 2017

Josef Fiala v. r.

předseda senátu