Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 101/17

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Kateřiny Šimáčkové, soudce zpravodaje Davida Uhlíře a soudce Tomáše Lichovníka ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Petra Bartheldiho, zastoupeného Mgr. Janem Plavcem, advokátem, se sídlem v Chrudimi, Rooseveltova 335, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. října 2016 č. j. -72, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. října 2016 č. j. -70, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích ze dne 31. srpna 2015 č. j. -33 a proti usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 2. června 2015 č. j. -26, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích a Okresního soudu v Pardubicích, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností se stěžovatel s odkazem na údajné porušení , a d, jakož i y domáhal zrušení výše citovaných rozhodnutí obecných soudů.

2. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2016 č. j. -72 bylo zastaveno dovolací řízení v právní věci stěžovatele jako žalobce, proti žalované JUDr. Olze Koutenské, o ochranu osobnosti, jelikož stěžovatel nebyl řádně zastoupen advokátem. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2016 č. j. -70 bylo v dané věci opětovně zastaveno dovolací řízení, jelikož stěžovatel nebyl zastoupen advokátem, kterého si nezajistil ani po výzvě soudu. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích ze dne 31. 8. 2015 č. j. -33 bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 2. 6. 2015 č. j. -26, kterým stěžovateli nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků.

3. Stěžovatel v odůvodnění ústavní stížnosti zejména uvedl, že podstatou sporu, jehož se dotýkají napadená rozhodnutí, je jeho žaloba, ve které se domáhá náhrady škody a zadostiučinění za vzniklou psychickou, zdravotní a majetkovou újmu, která měla vzniknout tak, že dozorující státní zástupce nedostatečně plnil svoji dozorující funkci při vyšetřování podezření ze spáchání trestného činu nebezpečného pronásledování dle , b), d) , neboť založil obžalobu pouze na subjektivních vyjádřeních poškozených a probíhající trestní řízení zásadním způsobem poškodilo stěžovatelova práva na ochranu cti, soukromí a osobnosti.

4. Jedinými příjmy stěžovatele jsou prý invalidní důchod a příspěvek na mobilitu a dále je stěžovatel postižen exekucemi a tak si požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení právního zástupce. Obecné soudy však stěžovateli nevyhověly, neboť dospěly k závěru, že pro to nesplňuje podmínky. Stěžovatel spatřuje v postupu soudů porušení práva na spravedlivý proces, neboť mu podle jeho názoru bylo odepřeno bránit své zájmy prostřednictvím nezávislého a nestranného soudu.

5. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

6. Ústavní soud není součástí soudní soustavy a nepřísluší mu právo dozoru nad rozhodovací činností obecných soudů. Z jeho ustálené judikatury plyne, že postup v soudním řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu, výklad podústavního práva a jeho aplikace jsou při řešení konkrétního případu záležitostí obecných soudů a Ústavní soud, jakožto soudní orgán ochrany ústavnosti, není možno považovat za jejich superrevizní instanci.

7. V ústavní stížnosti stěžovatel nesouhlasí se závěry Nejvyššího soudu, který dovolací řízení zastavil, když dospěl k závěru, že v dané věci nejsou splněny zákonné předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o dovolání a stěžovatel neodstranil nedostatek povinného zastoupení, ačkoli k tomu byl řádně vyzván. Nejvyšší soud v odůvodnění napadeného usnesení poukázal na usnesení ze dne 8. 4. 2015 sp. zn. , ve kterém se uvádí, že směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. V předmětné věci Nejvyšší soud dovodil, že pro to, aby stěžovateli byl v tomto dovolacím řízení ustanoven zástupce z řad advokátů, nejsou splněny předpoklady, neboť stěžovatel uplatňuje svou žalobou zřejmě bezúspěšně právo (srov. část věty před středníkem ); stěžovatel se domáhá ochrany osobnosti za tvrzený zásah do svých osobnostních práv proti pasivně nelegitimované žalované v souvislosti s jejím postupem jako státní zástupkyně.

8. Nejvyšší soud uzavřel, že za dané situace proto odvolací soud opodstatněně vyhodnotil žalobu v dané věci jako zjevně bezúspěšné uplatňování práva. Závěry soudů obou stupňů shledal dovolací soud správnými.

9. Ústavní soud shledal, že postup Nejvyššího soudu, jakož i ostatních obecných soudů, rozhodujících ve věci, byl řádně odůvodněn. Argumentaci Nejvyššího soudu, tak jak je rozvedena v jeho rozhodnutí vydaném v předmětné věci, považuje Ústavní soud za ústavně konformní a srozumitelnou a jeho úvahy neshledal Ústavní soud nikterak nepřiměřenými či extrémními. Za situace, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nejsou naplněny zákonné předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o dovolání a kdy stěžovatel neodstranil nedostatek povinného zastoupení, ačkoli k tomu byl vyzván, postupoval Nejvyšší soud správně, jestliže podle ustanovení a řízení o stěžovatelem podaném dovolání zastavil.

10. Ústavní soud konstatuje, že Nejvyšší soud v předmětné věci rozhodoval v souladu s ustanoveními hlavy páté y, jeho rozhodnutí nelze označit jako rozhodnutí svévolné, ale toto rozhodnutí je výrazem nezávislého soudního rozhodování, které nevybočilo z mezí ústavnosti.

11. Ústavní stížnost byla tedy odmítnuta jako návrh zjevně neopodstatněný podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. května 2017

Kateřina Šimáčková v. r.

předsedkyně senátu