Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 1233/17

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Zemánkem o ústavní stížnosti stěžovatele M. V., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Oráčov, zastoupeného JUDr. Tomášem Chlebikem, advokátem, se sídlem Karola Śliwky 621/5, Karviná - Fryštát, proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě č. j. -320 ze dne 21. dubna 2016 a usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. -365 ze dne 30. listopadu 2016, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností podanou u Okresního soudu v Ostravě a postoupenou tímto soudem k vyřízení Ústavnímu soudu podáním ze dne 12. 4. 2017, se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí Okresního soudu v Ostravě a Krajského soudu v Ostravě s tvrzením, že v trestním řízení vedeném proti němu došlo k zásadnímu pokřivení základních zásad trestního řízení, čímž bylo zasaženo do jeho práva na spravedlivý proces zaručeného d.

2. Napadeným rozsudkem Okresního soudu v Ostravě byl stěžovatel uznán vinným přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen "tr. zákoník"), za což mu byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání deseti měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Dále mu byl uložen trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu řízení motorových vozidel v trvání tří roků. Odvolání stěžovatele a státního zástupce byla napadeným usnesením Krajského soudu v Ostravě zamítnuta jako nedůvodná.

3. Dříve, než Ústavní soud přistoupí k projednání a rozhodnutí věci samé, prověřuje, zda jsou splněny formální podmínky stanovené pro ústavní stížnost , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

4. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; takovými prostředky jsou podle téhož zákona řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

5. V citovaných ustanoveních má svůj právní základ zásada subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne též princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci. Uvedené znamená, že ústavní stížnost představuje krajní prostředek k ochraně práva nastupující až tehdy, jestliže náprava před jinými orgány veřejné moci již není standardním postupem možná a příslušné orgány veřejné moci nejsou schopny protiústavní stav napravit [srov. nález

sp. zn.

ze dne 13. 7. 2000 (N 111/19 SbNU 79), dostupný též na http://nalus.usoud.cz]. Ochrana ústavnosti totiž není a ani z povahy věci nemůže být pouze úkolem Ústavního soudu, nýbrž je úkolem všech orgánů veřejné moci, zejména pak obecné justice (srov. y).

6. V projednávaném případě, jak Ústavní soud ověřil dotazem u Okresního soudu v Ostravě, stěžovatel nepodal proti napadenému usnesení Krajského soudu v Ostravě dovolání. Nic takového ostatně v ústavní stížnosti ani netvrdí.

9. Ústavní soud zdůrazňuje, že podmínkou přípustnosti ústavní stížnosti navazující na trestní řízení je podání dovolání jako mimořádného opravného prostředku, je-li přípustné podle § 265a zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "tr. řád"). Otázkou (ne)přípustnosti ústavní stížnosti v trestních věcech v souvislosti s podáním dovolání se Ústavní soud zabýval ve stanovisku pléna sp. zn. ze dne 4. 3. 2014 (40/2014 Sb., ST 38/72 SbNU 599). Z uvedeného stanoviska vyplývá, že vyčerpání dovolání v trestní věci před podáním ústavní stížnosti je nezbytné i v případě, že jsou namítány nedostatky v procesu dokazování, včetně hodnocení důkazů, respektive nedostatky ve zjištěném skutkovém stavu. Ústavní soud v této souvislosti vyslovil názor, že "každá důvodná námitka porušení ústavních práv je podkladem pro zrušení napadeného rozhodnutí v řízení o dovolání". Účelem dovolání je totiž vedle sjednocování judikatury i ochrana práv, zejména práv základních, a po Nejvyšším soudu lze požadovat, aby cestou interpretace ustanovení trestního řádu o dovolání zajistil naplnění obou zmíněných účelů dovolání. Naopak příliš restriktivní výklad ustanovení o důvodnosti dovolání je ústavně neudržitelný.

10. Stěžovatel tedy byl povinen před podáním ústavní stížnosti proti rozhodnutí ve věci samé vyčerpat dovolání coby mimořádný opravný prostředek, který byl v jeho věci přípustný podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. řádu. Tuto podmínku přípustnosti ústavní stížnosti však nesplnil (srov. usnesení Ústavního soudu

sp. zn.

ze dne 14. 3. 2016,

sp. zn.

ze dne 23. 3. 2016,

sp. zn.

ze dne 6. 4. 2016,

sp. zn.

ze dne 17. 5. 2016,

sp. zn.

ze dne 5. 4. 2016 a další, vydaná v obdobných věcech a dostupná na http://nalus.usoud.cz).

11. Ústavní soud se tedy nemohl zabývat meritem věci a musel ústavní stížnost podle odmítnout jako nepřípustnou.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. května 2017

Jiří Zemánek, v. r.

soudce zpravodaj