Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 838/17

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vladimíra Sládečka, soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy a soudce Jana Musila o ústavní stížnosti Juraje Beláčka a RNDr. Márie Beláčkové, zastoupených Mgr. Davidem Rašovským, advokátem se sídlem v Brně, Hlinky 135/68, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 11. 2016, č. j. -682, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Okresní soud v Hodoníně vyhověl návrhu stěžovatelů na zastavení exekuce částečně a částečně jej zamítl (výrok VI.) usnesením ze dne 8. 10. 2009, č. j. -471, s odůvodněním, že věřitel neměl právo na vymáhané úroky z prodlení od okamžiku, kdy stěžovatelé zaplatili dluh k rukám soudního exekutora, tj. ode dne 2. 12. 2005. Co do zbytku návrh na zastavení exekuce zamítl s tím, že stěžovatelé uplatnili nepřípustné námitky, kterými měli argumentovat v řízení nalézacím, neboť exekuční soud není oprávněn přezkoumávat rozhodnutí nalézacího soudu.

Krajský soud v Brně výrok VI. rozhodnutí zrušil a řízení o návrhu na zastavení exekuce zastavil usnesením ze dne 30. 11. 2016, č. j. -682, protože již dříve byla vymožena pohledávka včetně příslušenství a nákladů exekuce. Vymožením všech povinností bylo dosaženo účelu exekuce a přestaly existovat podmínky pro řízení o jejím zastavení.

Proti napadenému usnesení se stěžovatelé brání ústavní stížností a namítají zásah do práva na spravedlivý proces podle a na ochranu vlastnictví podle d. Stěžují si na průtahy v řízení a usilují o zrušení exekučního titulu. Tvrdí, že věřitelé pouze zneužívali svých práv.

Ústavní stížnost byla podána včas, osobami oprávněnými a řádně zastoupenými advokátem podle , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Stížnost rovněž není nepřípustná ve smyslu téhož zákona; Ústavní soud však dospěl k závěru, že je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti podle y a nepřísluší mu přezkoumávat rozhodnutí obecných soudů, nebylo-li porušeno ústavně chráněné právo stěžovatelů, což z ústavní stížnosti ani napadených rozhodnutí zjevně nevyplývá. Stěžovatelé tvrzené porušení ústavně chráněných práv nepodpořili argumentací, na základě které by bylo možné vydat kasační nález. Na průtahy v řízení si měli stěžovat v jiném řízení a u jiného orgánu (podle a násl. č. , o soudech a soudcích), v řízení před Ústavním soudem je nelze požadovaným způsobem řešit. Námitky směřující proti exekučnímu titulu jsou v souzené věci nepodstatné, neboť předmětem řízení o zastavení exekuce není zákonnost či ústavnost exekučního titulu, ale naplnění předpokladů pro zastavení exekuce vymezených v , tj. posouzení, zda má nadále exekuce probíhat.

Odvolací soud postupoval v souladu s procesním předpisem a vzhledem k tomu, že exekuce již byla plně provedena, řízení správně zastavil. Pokud by Ústavní soud napadené usnesení zrušil, obecné soudy by i tak musely řízení o návrhu na zastavení exekuce zastavit, neboť vymáhaná povinnost již byla stěžovateli splněna a neměly by o čem rozhodovat.

Rozhodnutí je dostatečně odůvodněné, srozumitelné a jasné, vyplývá z něj, proč nelze v řízení o zastavení exekuce pokračovat; proto Ústavní soud stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítl pro zjevnou neopodstatněnost podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. dubna 2017

Vladimír Sládeček v. r.

předseda senátu