Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 520/17

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vladimíra Sládečka, soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy a soudce Jana Musila o ústavní stížnosti Ing. Dobroslava Španěla, zastoupeného Mgr. Michaelem Brázdou, advokátem se sídlem v Brně, Příkop 8, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. 11. 2016, č. j. -130, a usnesení Okresního soudu v Blansku ze dne 15. 4. 2016, č. j. -82, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Okresní soud v Blansku zamítl usnesením ze dne 15. 4. 2016, č. j. -82, návrh stěžovatele na odklad provedení exekuce s odůvodněním, že dřívější podání návrhu na obnovu řízení není významnou okolností z hlediska provedení exekuce; navíc obnova řízení nebyla pravomocně povolena. O obdobném návrhu stěžovatele již obecné soudy dříve rozhodovaly a uvedly, že podmínkou odkladu je kvalifikovaně založená pravděpodobnost, že exekuce bude v budoucnu zastavena, což v posuzované věci nebylo splněno, neboť stěžovatel pouze polemizoval s věcnou správností exekučního titulu. Stěžovatelem tvrzená nepravdivost znaleckého posudku, na jehož základě byl vydán exekuční titul, nebyla prokázána a řízení nebylo obnoveno.

Krajský soud v Brně rozhodnutí zrušil usnesením ze dne 22. 11. 2016, č. j. -130, a řízení zastavil, protože již dne 23. 2. 2015 se povinný domáhal odkladu exekuce s totožnou argumentací jako v později souzené věci, existuje tak překážka věci pravomocně rozsouzené, což nalézací soud nezohlednil. Odvolací soud proto rozhodnutí zrušil a řízení zastavil pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení.

Proti výše napadeným usnesením se stěžovatel brání ústavní stížností a namítá zásah do práva na spravedlivý proces podle a 38 odst. 2 d. Za porušení svého základního práva považuje skutečnost, že obecné soudy rozhodovaly o návrhu na odklad provedení exekuce, namísto jejího zastavení podle Stěžovatel tvrdí, že podkladem pro vydání exekučního titulu byl vadný znalecký posudek a stěžuje si na rozhodnutí věci bez nařízení jednání podle

Ústavní stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou a řádně zastoupenou advokátem podle , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Stížnost rovněž není nepřípustná ve smyslu téhož zákona; Ústavní soud však dospěl k závěru, že je zjevně neopodstatněná.

Není úkolem Ústavního soudu přezkoumávat, zda se v posuzované věci šlo o návrh stěžovatele na odložení provedení exekuce nebo na zastavení exekuce. Z pohledu práva na spravedlivý proces postačuje, že návrh byl posouzen podle jeho obsahu ve smyslu , přezkoumatelným způsobem a s řádným odůvodněním. Obecné soudy nakonec správně vyhodnotily podání jako návrh na odklad exekuce, což mimo jiné vyplývá i z toho, že stěžovatel výslovně žádal o odložení exekuce do doby právní moci rozhodnutí o obnově řízení, kterou hodlal dosáhnout zrušení exekučního titulu. Tomuto jeho požadavku odpovídá odklad exekuce podle , kterým se fakticky exekuce pouze přeruší, zatímco zastavením by byla exekuce ukončena, což ani sám stěžovatel nenavrhoval.

Ústavní soud nemůže stížnosti vyhovět, jelikož obecné soudy svá rozhodnutí dostatečně odůvodnily, a zejména odvolací soud dostatečně vysvětlil, že v případě předmětného podání šlo o návrh na odklad exekuce, o kterém již jednou obecné soudy rozhodovaly, v důsledku čehož existuje překážka věci rozsouzené. Stěžovatelem namítaná povinnost soudu nařídit jednání podle tak na posuzovanou věc vůbec nedopadá, stejně jako nález ze dne 1. 11. 2016,

sp. zn.

.

Na základě výše uvedených důvodů byla ústavní stížnost Ústavním soudem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta pro zjevnou neopodstatněnost podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. dubna 2017

Vladimír Sládeček v. r.

předseda senátu