Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 755/17

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Vojtěchem Šimíčkem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele CLEAN MANAGEMENT a.s., se sídlem Příkop 843/4, Brno - Zábrdovice, zastoupeného JUDr. Janem Nemanským, advokátem se sídlem Těšnov 1/1059, Praha 1, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 2. 6. 2016, č. j. -321, a rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 1. 2017, č. j. -99, za účasti Krajského soudu v Brně a Nejvyššího správního soudu jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Včas podanou ústavní stížností se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví označených rozhodnutí. Podstatou dotčených řízení byla žaloba Nejvyššího státního zástupce podaná dle ustanovení , jíž navrhoval zrušení rozhodnutí o udělení licence pro výrobu elektřiny ve fotovoltaické elektrárně FVE Havřice stěžovateli, jenž v řízení před soudy vystupoval jako osoba zúčastněná na řízení. Napadenými rozsudky bylo předmětné rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o udělení licence zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.

2. Napadená rozhodnutí obecných soudů dle stěžovatele porušila jeho právo na ochranu vlastnictví zaručené d (dále jen " "), právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost podle y a právo na spravedlivý proces dle y; dále se stěžovatel dovolává též y a a y. Porušení svých práv stěžovatel spatřoval především v nezákonném zásahu orgánu veřejné moci do jeho práva na legitimní očekávání a do právní jistoty, která se týkala umožnění výkonu jeho základního práva vlastnit a v souladu s právem užívat majetek, a s tím spojeného práva vykonávat podnikatelskou činnost na základě udělené licence.

3. Ještě předtím, než se Ústavní soud může zabývat materiální stránkou posuzované věci, je vždy povinen přezkoumat splnění podmínek řízení o ústavní stížnosti. Jen v případě, že návrh splňuje všechny zákonem stanovené procesní náležitosti, se jím totiž může zabývat také věcně. Při tomto posouzení nicméně Ústavní soud zjistil, že ústavní stížnost je nepřípustná.

4. Ústavní soud ve své rozhodovací praxi opakovaně dovodil (srov. např. usnesení

sp. zn.

,

,

,

,

či

, dostupná stejně jako rozhodnutí dále citovaná na http://nalus.usoud.cz), že ústavní soudnictví a pravomoc Ústavního soudu jsou vybudovány především na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž protiústavnost nelze napravit jiným způsobem, tedy především procesními prostředky vyplývajícími z příslušných procesních norem. Tento princip subsidiarity plyne již z y, podle kterého je ochrana základních práv a svobod úkolem soudní moci obecně, nikoliv pouze Ústavního soudu; konkrétně je pak vyjádřen v ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), podle něhož je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.

5. Za nepřípustnou je ve světle řečeného nutno považovat i nyní projednávanou ústavní stížnost. Stěžovatelovy námitky jsou totiž v současné době uplatnitelné v otevřeném správním řízení, v němž bude Energetický regulační úřad znovu rozhodovat o jeho žádosti o udělení licence. Stěžovatelovi jsou tudíž i nadále k dispozici procesní prostředky podle a a teprve po jejich marném vyčerpání, pokud by se stěžovatel i nadále domníval, že jím tvrzený stav protiústavnosti nebyl napraven, by se mu otevřela cesta k případnému podání ústavní stížnosti.

6. Návrh byl proto Ústavnímu soudu podán předčasně a je nepřípustný, jak ostatně vyplývá i z rozhodovací praxe Ústavního soudu ve skutkově totožné věci (viz usnesení

sp. zn.

ze dne 19. 2. 2016).

7. S ohledem na výše uvedené se Ústavní soud již samostatně nezabýval návrhu stěžovatele na odložení vykonatelnosti napadených rozhodnutí.

8. Ústavní soud byl tudíž nucen ústavní stížnost odmítnout jako nepřípustnou dle ustanovení , aniž by se mohl zabývat meritem věci a aniž by se jakkoliv vyjadřoval k odůvodněnosti ústavní stížnosti.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. dubna 2017

Vojtěch Šimíček v. r.

soudce zpravodaj

___________________________________________

ve znění doplňujícího usnesení ze dne 24.4.2017