Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 347/17

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Sládečka (soudce zpravodaj), soudců JUDr. Jaromíra Jirsy a JUDr. Jana Musila o ústavní stížnosti Michala Ditricha, zastoupeného JUDr. Jiřím Solilem, advokátem se sídlem Praha 1, Jakubská 647/2, proti usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Benešově ze dne 16. 1. 2017 sp. zn. ZT 249/2016 a usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územního odboru Benešov, Oddělení služby kriminální policie a vyšetřování ze dne 24. 11. 2016 č. j. KRPS-235369-58/TČ-2016-010171-HK, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

V ústavní stížnosti stěžovatel navrhuje, aby Ústavní soud zrušil v záhlaví označené usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územního odboru Benešov, Oddělení služby kriminální policie a vyšetřování, kterým bylo zahájeno jeho trestní stíhání pro zločin podvodu podle , odst. 4 písm. d) . Dále navrhuje zrušení označeného usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Benešově, kterým byla zamítnuta jeho stížnost proti uvedenému usnesení policejního orgánu.

Podle stěžovatele došlo vydáním napadených rozhodnutí k zásahu do jeho práv podle a d.

Stěžovatel namítá, že obě napadená rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení jsou nedostatečně odůvodněna, a tudíž nepřezkoumatelná. Rozebírá jednotlivé výpovědi svědků, jejichž obsah je stručně uveden v odůvodnění napadeného usnesení policejního orgánu, a dospívá k přesvědčení, že jeho trestní stíhání bylo zahájeno v podstatě na základě jediné výpovědi svědka Davida Vojtěcha, jež je podle jeho názoru nepravdivá a zcela nevěrohodná. Usnesení policejního orgánu podle stěžovatele vychází z neúplných informací, neobsahuje hodnocení jednotlivých důkazů a řádné zdůvodnění a nevypořádává se se subjektivní stránkou stíhaného činu. Také napadené usnesení státního zástupce považuje stěžovatel za nedostatečně odůvodněné.

Ústavní soud zvážil argumentaci stěžovatele, obsah napadených rozhodnutí i dalších listinných podkladů a dospěl k závěru, že jde o návrh zjevně neopodstatněný, a proto jej odmítl.

Podle ustanovení musí být usnesení o odmítnutí návrhu podle odstavců 1 a 2 písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá, a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné.

Ústavní soud musí připomenout, že možnosti jeho ingerence do přípravného řízení jsou striktně omezeny jen na případy vybočení z hranic podústavního práva, jež mají extrémní povahu. Zdrženlivost v zásazích proti usnesení o zahájení trestního stíhání Ústavní soud prolomil jen ve zcela mimořádných situacích, pro něž je charakteristická existence zjevné libovůle v rozhodování (srov. např. nález

sp. zn.

).

Ústavnímu soudu nepřísluší jakkoli po věcné stránce přezkoumávat rozhodnutí o zahájení trestního stíhání ve smyslu jeho opodstatněnosti, neboť jde o otázku náležející výlučně do pravomoci příslušných orgánů činných v trestním řízení. Toto rozhodnutí má ve své podstatě toliko předběžný charakter a jeho smysl ve vztahu k obviněnému spočívá v oznámení, že je stíhán pro určitý skutek, což představuje podmínku dalších procesních úkonů v trestním řízení (viz např. usnesení

sp. zn.

či

). Není smyslem usnesení o zahájení trestního stíhání vyřešit všechny sporné otázky skutkové a právní, jeho vydáním není předjímán výsledek řízení ve věci samé. Důvodnost obvinění obsaženého v usnesení o zahájení trestního stíhání tvoří předmět celého trestního řízení, což se týká i právního posouzení stíhaného skutku. Ústavnímu soudu přísluší zabývat se otázkou ochrany základních práv a svobod zásadně po ukončení řízení a vyčerpání všech procesních prostředků podle trestního řádu (srov. např. usnesení

sp. zn.

).

V posuzované věci Ústavní soud nesdílí přesvědčení stěžovatele, že napadená usnesení jsou nedostatečně odůvodněna a nepřezkoumatelná. Policejní orgán v napadeném usnesení o zahájení trestního stíhání uvedl podstatný obsah doposud provedených důkazů. Stručně, avšak dostatečně, pak shrnul, že z těchto důkazů vyplývá, že stěžovateli byl osobní automobil značky Maserati pouze zapůjčen za účelem předvedení potenciálnímu zájemci, avšak stěžovatel tento automobil bez vědomí skutečného majitele prodal a s finančními prostředky naložil neznámým způsobem. Usnesení o zahájení trestního stíhání také výslovně uvádí, že stěžovatel věděl, že není oprávněn vozidlo prodat, což dostatečně odůvodňuje závěr o jeho úmyslném zavinění ve vztahu ke stíhanému činu.

Důvodnost podezření vůči stěžovateli skutečně vyplývá především z výpovědi svědka Davida Vojtěcha, avšak státní zástupce v napadeném usnesení správně poukázal na to, že jeho výpověď podporují nejen výpovědi zaměstnanců poškozené společnosti, ale také listinné důkazy. Jestliže stěžovatel vyjadřuje své pevné přesvědčení o nepravdivosti výpovědi svědka Davida Vojtěcha, musí Ústavní soud opět připomenout, že trestní stíhání stěžovatele se nachází teprve ve své počáteční fázi a podrobné hodnocení důkazů, včetně posuzování věrohodnosti jednotlivých svědků, bude prováděno v jeho dalším průběhu. Stěžovatel své námitky, mj. právě i ve vztahu k věrohodnosti obsahu jednotlivých svědeckých výpovědí, může uplatňovat v rámci obhajoby v dalším průběhu trestního řízení.

Na základě výše uvedeného Ústavní soud mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení ústavní stížnost podle ustanovení jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. března 2017

JUDr. Vladimír Sládeček

předseda senátu