Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 2410/16

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Zemánkem o ústavní stížnosti stěžovatele Z. P., proti usnesení Krajského soudu v Brně č. j. -692 ze dne 24. listopadu 2015 a usnesení Okresního soudu v Blansku č. j. -679 ze dne 21. října 2015, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že jimi byla porušena jeho ústavní práva zaručená , a d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Napadeným usnesením Okresního soudu v Blansku byl podle § 283 písm. d) zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zamítnut návrh stěžovatele na povolení obnovy řízení ve věci vedené u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. s odůvodněním, že stěžovatel soudu nepředložil žádné nové důkazy ani nevyvstaly nové skutečnosti, které by samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy již známými mohly vést k jiným závěrům o vině či trestu. Stížnost stěžovatele byla dalším napadeným usnesením Krajského soudu v Brně zamítnuta jako nedůvodná.

3. Dříve než Ústavní soud přistoupí k věcnému přezkumu napadených rozhodnutí, je vždy povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny podmínky kladené na ni , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), tedy mj. i to, zda byla podána včas.

4. Podle ustanovení má právo podat ústavní stížnost fyzická nebo právnická osoba, pokud tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Ústavní stížnost musí být podle podána v rámci lhůty dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, se kterým je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

5. Posledním opravným prostředkem ve věci návrhu stěžovatele na povolení obnovy řízení byla stížnost proti usnesení Okresního soudu v Blansku č. j. -679 ze dne 21. 10. 2015, o které Krajský soud v Brně rozhodl usnesením č. j. -692 ze dne 24. 11. 2015. Z obsahu spisu Okresního soudu v Blansku sp. zn. se podává, že toto usnesení Krajského soudu v Brně (které je rozhodnutím o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně práva poskytuje) bylo stěžovateli doručeno dne 12. 1. 2016. Jeho obhájkyni bylo dodáno do datové schránky dne 11. 1. 2016, přičemž bylo doručeno fikcí dne 21. 1. 2016 podle odstavce 4 , o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (viz potvrzení o dodání a doručení do datové schránky advokátky na č. l. 697 spisu Okresního soudu v Blansku). Posledním dnem lhůty k podání ústavní stížnosti bylo tedy pondělí 21. 3. 2016. Pokud však stěžovatel podal ústavní stížnost až dne 21. 7. 2016, učinil tak daleko po uplynutí zákonem stanovené lhůty. Uvedená dvouměsíční lhůta k podání ústavní stížnosti, podmiňující vedle dalších požadavků možnost jejího věcného projednání, je nepřekročitelná a marné uplynutí této lhůty neumožňuje jakkoliv zhojit.

6. Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení odmítnout jako opožděně podanou.

7. Ústavní soud nepřehlédl, že JUDr. Ivaně Dufkové, která stěžovatele zastupovala při podání ústavní stížnosti, byl od 1. 1. 2017 pozastaven výkon advokacie. K odstranění vady spočívající v absenci zastoupení advokátem v řízení o Ústavní stížnosti však již stěžovatele nevyzýval, neboť ani její náprava by nic nemohla změnit na tom, že ústavní stížnost není pro opožděnost přijatelná k meritornímu projednání.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. března 2017

Jiří Zemánek, v. r.

soudce zpravodaj