Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 382/17

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vladimíra Sládečka, soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy a soudce Jana Musila o ústavní stížnosti společnosti Medusa s. r. o., se sídlem v Praze 1, Pařížská 67/11, zastoupené Mgr. Helenou Peychlovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 1047/17, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 12. 2016, č. j. -30, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 24. 10. 2016, č. j. -8, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 5 nařídil předběžné opatření (usnesení ze dne 24. 10. 2016, č. j. , kterým v průběhu sporu o užívací právo k bytu uložil žalované stěžovatelce otevřít příslušné pákové ventily a znovu je nezavírat, tak aby byly obnoveny dodávky tepla do sporného bytu. Městský soud v Praze usnesením ze dne 20. 12. 2016, č. j. -30, rozhodnutí nalézacího soudu potvrdil.

Proti usnesením soudů obou stupňů se stěžovatelka brání ústavní stížností podanou dne 6. 2. 2017 a navrhuje, aby je Ústavní soud zrušil. Namítá zásah do ochrany vlastnictví podle , do práva na spravedlivý proces podle a navazujících ustanovení d i Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, který spatřuje v nedostatečném odůvodnění napadených rozhodnutí. Stěžovatelka je přesvědčena, že soudy vycházely z nedostatečně zjištěného skutkového stavu, důkazy předložené žalobkyní nebyly způsobilé k vydání předběžného opatření a nebylo dostatečně reagováno na její námitky.

Ústavní stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou, stěžovatelka je zastoupena advokátem v souladu s , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "); rovněž není nepřípustná ve smyslu téhož zákona. O ústavní stížnosti stěžovatelky týkající se jiného předběžného opatření vydaného ve stejném řízení je u Ústavního soudu vedeno řízení

sp. zn.

. Ústavní soud je podle y soudním orgánem ochrany ústavnosti. K zásahu do rozhodovací činnosti obecných soudů je povolán výhradně tehdy, bylo-li z jejich strany vybočeno z ústavního rámce rozhodovací činnosti. Rozhodnutí o nařízení či zrušení předběžných opatření nepředstavují konečné (meritorní) rozhodnutí, nýbrž toliko zatímní úpravu poměrů účastníků pro dobu řízení; mohou sice znamenat zásah do ústavně zaručených základních práv nebo svobod, avšak pouze ve výjimečných případech - v projednávané věci o takový případ nejde.

Obecné soudy nezasáhly do ústavně zaručených práv stěžovatelky, svá rozhodnutí řádně odůvodnily, vyhodnotily povahu navrhovaného předběžného opatření ve vztahu k předmětu sporu. Soudy vyšly z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní, zejména z nájemní smlouvy, potvrzení o zaplacení nájemného a záloh na služby spojené s užíváním bytu; dospěly k závěru, že byla osvědčena potřeba zatímní úpravy poměrů a je třeba zajistit, aby žalobkyně mohla po dobu řízení řádně užívat byt, který je předmětem sporu. Odvolací soud v této souvislosti vyložil, že dodávku tepla lze považovat za jeden ze základních předpokladů užívání bytu a z předložených důkazů je zjevné, že do bytu žalobkyně dosud nebyla obnovena. Vypořádal se i s námitkami stěžovatelky týkajícími se zejména faktických a právních podmínek manipulace s ventily a dodal, že vystupování stěžovatelky na něj působí dojmem účelové snahy za každou cenu zabránit nájemkyni v nerušeném užívání bytu.

Na základě výše uvedených důvodů byla ústavní stížnost Ústavním soudem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta podle jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. března 2017

Vladimír Sládeček v. r.

předseda senátu