Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 267/17

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vladimíra Sládečka, soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy a soudce Jana Musila o ústavní stížnosti Jiřího Horáka, zastoupeného JUDr. Pavlem Čuprem, Ph.D., advokátem se sídlem v Brně, třída Kpt. Jaroše 10, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2016, č. j. -100, usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. 6. 2016, č. j. -80, a usnesení Městského soudu v Brně ze dne 6. 10. 2015, č. j. -50, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Městský soud v Brně usnesením ze dne 6. 10. 2015, č. j. -50, zamítl návrh stěžovatele jako povinného na zastavení exekuce. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 15. 6. 2016, č. j. -80, potvrdil usnesení městského soudu. Nejvyšší soud usnesením ze dne 15. 11. 2016, č. j. -100, odmítl dovolání stěžovatele proti usnesení krajského soudu.

Proti rozhodnutím obecných soudů se stěžovatel brání ústavní stížností podanou dne 27. 1. 2017 a navrhuje, aby je Ústavní soud zrušil. Namítá zásah do vlastnického práva podle a do práva na spravedlivý proces podle a navazujících ustanovení d, neboť soudy svá rozhodnutí podle něj dostatečně neodůvodnily; zejména namítá, že exekuce nebyla zastavena, ačkoli dluh byl hlavním dlužníkem splacen a zanikl.

Ústavní stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou a stěžovatel je zastoupen advokátem v souladu s , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), rovněž není nepřípustná ve smyslu téhož zákona. Ústavní soud je podle y soudním orgánem ochrany ústavnosti a k zásahu do rozhodovací činnosti obecných soudů je povolán výhradně tehdy, pokud z jejich strany byla porušena ústavně zaručená práva nebo svobody - žádné takové pochybení v dané věci neshledal.

Exekuční soudy nevykročily z ústavního rámce své činnosti. Svá rozhodnutí podrobně a srozumitelně odůvodnily, přičemž vyšly z obecné zásady, že nejsou oprávněny přezkoumávat věcnou správnost exekučního titulu (co do výše jistiny ani příslušenství) a stěžovatel proti němu měl brojit v řízení před nalézacím soudem, nikoli až před soudy exekučními. Soudy provedly detailní rozbor výše dluhu hlavního dlužníka včetně příslušenství a od něj odvozených povinností stěžovatele jako ručitele, ověřily, že ohledně splacených částek jistiny i části příslušenství bylo řízení zastaveno a exekuce se týká výhradně zbývající, nesplacené části úroků z prodlení a nákladů nalézacího řízení. Soudy uzavřely, že v této části dluh nezanikl a exekuce je prováděna v souladu se zákonem a vypořádaly se i s námitkou vedení exekuce v rozporu s dobrými mravy.

Na základě výše uvedených důvodů byla ústavní stížnost Ústavním soudem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta podle jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. února 2017

Vladimír Sládeček v. r.

předseda senátu