Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3899/16

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele L. L., zastoupeného JUDr. Jiřím Černoškem, advokátem se sídlem v Prostějově, Komenského 1586/23, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. dubna 2016 č. j. -97 a proti usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 15. března 2016 č.j. -89, spojené s návrhem, aby "Ústavní soud přikázal Poslanecké sněmovně změnit tak, aby Ústavní soud měl možnost podávat kárné žaloby na soudce, kteří neznají zákony nebo záměrně nedodržují zákony této země", za účasti Krajského soudu v Brně a Okresního soudu v Prostějově, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností se stěžovatel s odkazem na údajné porušení odst 4 a d, jakož i , , , a y domáhal zrušení shora citovaných rozhodnutí obecných soudů, což doplnil požadavkem, aby "Ústavní soud přikázal Poslanecké sněmovně změnit tak, aby Ústavní soud měl možnost podávat kárné žaloby na soudce, kteří neznají zákony nebo záměrně nedodržují zákony této země", jelikož prý "Krajský soud v Brně svou neodbornou prací znemožnil stěžovateli právo na spravedlivý proces".

2. Stěžovatel byl pro řízení před Ústavním soudem řádně zastoupen advokátem (určeným Českou advokátní komorou k poskytnutí bezplatné právní pomoci), který však v úvodu ústavní stížnosti uvedl, že odůvodnění koncipoval ve znění výslovně vyžádaném stěžovatelem, který na jejím znění trval i přes advokátovo poučení.

3. Stěžovatel protestuje proti tomu, že usnesením Okresního soudu v Prostějově ze dne 15. 3. 2016 č.j. -89 nebylo vyhověno jeho návrhu na povolení obnovy řízení v trestní věci týkající se jeho syna P. P., odsouzeného trestním příkazem tohoto soudu ze dne 7. 9. 2015 č.j. -55 za spáchání přečinu úvěrového podvodu podle k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců s podmíněným odkladem v trvání 12 měsíců. Stížnost stěžovatele proti tomuto rozhodnutí byla usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 7. 4. 2016 č.j. -97 zamítnuta. Oba soudy podrobně odůvodnily své závěry, proč neshledaly podmínky pro povolení obnovy řízení; stěžovatel nepředložil žádné zásadní důkazy nebo skutečnosti, soudu dříve neznámé, které by mohly odůvodnit jiné rozhodnutí o vině nebo o trestu.

4. Stěžovatel následně v dané věci podal dne 4. 6. 2016 podnět k podání stížnosti pro porušení zákona, o kterém bylo rozhodnuto tak, že po přezkoumání spisového materiálu neshledal ministr spravedlnosti důvody k jejímu podání. To bylo stěžovateli sděleno přípisem Ministerstva spravedlnosti, Odboru justičního dohledu ze dne 30. 9. 2016 pod č.j. MSP-503/2016-OJD-SPZ/5.

5. Poté, dne 23. 11. 2016, podal stěžovatel předmětnou ústavní stížnost, která Ústavnímu soudu došla dne 24. 11. 2016.

6. Ústavní soud se nejdříve musí zabývat tím, zda jsou splněny všechny formální náležitosti, kladené na ústavní stížnost. Podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. Z obsahu ústavní stížnosti je zřejmé, že za poslední prostředek, který zákon k ochraně práva poskytuje, považuje stěžovatel podnět ke stížnosti pro porušení zákona, u kterého Ministerstvo spravedlnosti neshledalo důvody k jejímu podání, což mu sdělilo přípisem ze dne 30. 9. 2016, který mu byl, jak stěžovatel sám uvádí, doručen dne 4. 10. 2016.

7. Ústavní soud ve své obecně přístupné judikatuře již několikrát vyslovil, že za poslední prostředek, poskytnutý zákonem k ochraně práva, nelze považovat podnět ke stížnosti pro porušení zákona, neboť samotná stížnost pro porušení zákona není opravným prostředkem, který by byl oprávněn podat stěžovatel (viz. např. již usnesení

sp. zn.

, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 2, usn. č. 11). Za poslední prostředek k ochraně práva nutno považovat pouze takový, který je v procesní dispozici účastníka řízení a je nezávislý na rozhodnutí dalšího orgánu. Stěžovatel tak musí využít prostředky, které zákon přiznává pouze jemu a nikoliv jinému subjektu. Klasickým příkladem je právě stížnost pro porušení zákona, kde je stěžovatel oprávněn uplatnit pouze podnět k jejímu podání, nikoliv podat stížnost samu.

8. Posledním prostředkem na ochranu práva stěžovatele tak byla v daném případě jeho stížnost proti usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 15. 3. 2016 č.j. -89, o které rozhodl zamítavě Krajský soud v Brně usnesením ze dne 7. 4. 2016 č.j. -97. Ústavní stížnost, podaná proti citovaným usnesením obecných soudů až dne 23. 11. 2016, je tedy zjevně podána po lhůtě, stanovené .

9. Pro úplnost nutno také konstatovat, že v části, ve které stěžovatel požaduje, aby "Ústavní soud přikázal Poslanecké sněmovně změnit tak, aby Ústavní soud měl možnost podávat kárné žaloby na soudce, kteří neznají zákony nebo záměrně nedodržují zákony této země", se jedná o návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný. Takovou pravomocí Ústavní soud nedisponuje.

10. Z uvedených důvodů byla ústavní stížnost odmítnuta podle a podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. února 2017

David Uhlíř v. r.

soudce zpravodaj