Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2318/16

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vladimíra Sládečka a soudců Jana Musila a Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje ve věci ústavní stížnosti Tomáše Hubáčka, dále společností Orato company s. r. o., IČO 242 71 594, Orato - Jillex Spedition s. r. o., IČO 291 36 938, ARISTA Books s. r. o., IČO 015 51 434, a A. T. H. consortio s. r. o., IČO 015 19 697, všech se sídlem v Praze 9, U Elektry 830/2b, zastoupených Mgr. Tomášem Krejčím, advokátem se sídlem v Brně, Špitálka 434/23b, proti příkazu k prohlídce jiných prostor vydanému Okresním soudem v Břeclavi dne 26. dubna 2016, č. j. -3, a proti postupu Policie ČR, Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje, Územního odboru Břeclav, Oddělení informační kriminality, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včas podanou ústavní stížností splňující i další náležitosti podání podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatelé domáhají zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí, a konstatování zásahu do jejich ústavně zaručených práv zakotvených v y ČR, jakož i v , v , v , v a v d (dále jen " ").

Okresní soud v Břeclavi nařídil napadeným příkazem prohlídku tří specifikovaných prostor, které byly pronajaty první, druhé a třetí stěžovatelce; ve stanovené lhůtě pak byly prohlídky provedeny.

Stěžovatelé ve své ústavní stížnosti nejprve popsali okolnosti, za kterých orgány činné v trestním řízení připravily a následně provedly prohlídku jiných prostor, jaké kroky činily vůči stěžovatelům, případně dalším subjektům. Rovněž popsali úkony po provedení prohlídky a konstatovali obsah dokladů předložených policejnímu orgánu. S ohledem na obsah dohod a faktur považují stěžovatelé postup orgánů činných v trestním řízení za nepřiměřený, nařízení a následné provedení prohlídek za nadbytečné kroky, které dehonestují stěžovatele v jejich podnikání; domnívají se, že celé řízení porušuje jejich práva a má vliv i na psychiku zaměstnanců. Mají za to, že se nejednalo o neodkladný úkon, což je patrné i z povrchního odůvodnění příkazu k prohlídce, hypotetická možnost zničení důkazu není důvodem pro nařízení prohlídky. Stěžovatelé odkázali na nález Ústavního soudu

sp. zn.

; mají za to, že mocenské orgány překročily své pravomoci, a proto se domáhají zrušení příkazu a konstatování zásahu do svých práv.

Ústavní soud poté, co se seznámil s obsahem ústavní stížností, dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zčásti podána osobou neoprávněnou a ve zbytku je zjevně neopodstatněná.

První stěžovatel je jednatelem druhé a čtvrté stěžovatelky, současně pak i bývalým jednatelem další společnosti, jejíž účetnictví je předmětem šetření orgánů činných v trestním řízení ve věci podezření ze spáchání trestného činu podvodu. Vzhledem k tomu, že nebylo možné důležité informace zjistit jiným způsobem, obrátil se státní zástupce na soud s požadavkem na provedení prohlídek jiných prostor najatých kooperujícími společnostmi.

V průběhu realizace prohlídek pak byl vyslechnut stěžovatel jako statutární zástupce. Vzhledem k tomu, že prohlídky byly provedeny v prostorách, které měly v nájmu stěžovatelky, a stěžovatel nebyl s nájmem či vlastnictvím těchto prostor osobně spojen, je nutno na něj hledět jako na osobu, vůči které postup orgánů činných v trestním řízení a prohlídka jiných prostor nesměřovaly. Odvození účastenství od faktu, že je jednatelem dotčené společnosti, neobstojí. Za daného stavu je nutno na stěžovatele hledět jako na osobou neoprávněnou k podání ústavní stížnosti ve smyslu .

Ústavnímu soudu nepřísluší posuzovat rozhodnutí či jiné zásahy orgánů (činných v trestním řízení), pokud takovým jednáním nedochází k zásahu do zaručených základních práv chráněných ústavním pořádkem. V projednávaném případě stěžovatelky namítají zásah do práva na ochranu obydlí zakotveného v y. S ohledem na přesné označení normy lze dovodit, že jsou si vědomy existence i následujících odstavců, které moderují toto právo v trestním řízení, respektive zužují ochranu pro případ podnikání. u vymezené podmínky, za nichž může být nařízena prohlídka jiných prostor, blíže upravuje trestní řád.

Podle ustanovení § 82 - 83a trestního řádu nařídí soud prohlídku, je-li důvodné podezření, že se v dotčených prostorách nachází věc důležitá pro trestní řízení. Příkaz musí být vydán písemně a musí být odůvodněn. Podle § 160 odst. 4 trestního řádu je neodkladným úkonem takový úkon, který vzhledem k nebezpečí jeho zmaření, zničení nebo ztráty důkazu nesnese z hlediska účelu trestního řízení odkladu na dobu, než bude zahájeno trestní stíhání. Neopakovatelným úkonem je takový úkon, který není možné před soudem provést; vždy je třeba uvést, na základě jakých skutečností byl úkon za neodkladný nebo neopakovatelný považován. Příkaz musí být doručen osobě, u níž se prohlídka koná; na základě příkazu provede domovní prohlídku policejní orgán.

Ústavní soud souhlasí s odkazem stěžovatelek na citovaný judikát. Podle něj totiž trpí závažnou vadou takový příkaz k prohlídce, z jehož odůvodnění není, byť alespoň v (minimálním) nezbytném rozsahu, jakkoli (ani interpretací) seznatelné, co vedlo soud k jeho vydání. V projednávané věci však takové pochybení nenastalo. Jakkoliv mohou stěžovatelky nedostatečnost cítit, Ústavní soud má za to, že příkaz splňuje judikaturou stanovené meze pro nařízení, a potažmo i provedení domovní prohlídky. Z odůvodnění příkazu je totiž patrné, jaké konkrétní okolnosti vedly soud k jeho vydání, i proč soud považoval úkon za neodkladný.

Stěžovatelky neuvedly žádnou další okolnost, která by svědčila o tvrzeném zásahu do jejich práv. Podle ustanovení proto senát návrh stěžovatelek jako zjevně neopodstatněný odmítl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků; návrh stěžovatele odmítl pro nepřípustnost [ zák. o Ústavním soudu].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. ledna 2017

Vladimír Sládeček v. r.

předseda senátu