Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 40/17

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem v právní věci stěžovatele Haralda Lva, proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. -145 ze dne 28. 3. 2013, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním, doručeným Ústavnímu soudu dne 4. 1. 2017, žádal stěžovatel o přezkoumání rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem (dále též "krajský soud"), vydanému ve věci půjčky 100 000 Kč, jež stěžovatel poskytl bývalému společníkovi. Z přiloženého listinného materiálu Ústavní soud pak zjistil, že napadeným rozsudkem č. j. -145 ze dne 28. 3. 2013 krajský soud změnil původně vyhovující rozsudek Okresního soudu v Litoměřicích č. j. -114 ze dne 10. 4. 2012 a žalobu stěžovatele, jejímž prostřednictvím se po žalovaném Aleši Kacafírkovi domáhal zaplacení částky 100 000 Kč s příslušenstvím z titulu půjčky, zamítl.

Předtím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda návrh splňuje veškeré formální a obsahové náležitosti stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Podle lze podat ústavní stížnost ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

Stěžovatel v ústavní stížnosti jako poslední v řadě brojí proti rozsudku krajského soudu č. j. -145 ze dne 28. 3. 2013. Toto rozhodnutí, dle informace dostupné v elektronickém systému infoSoud na portálu www.justice.cz, nabylo právní moci dne 20. 5. 2013, což značí, že nejpozději v daný den musel být předmětný rozsudek stěžovateli také doručen. Nepřímo o tomto svědčí i obsah jedné z příloh k ústavní stížnosti, a to přípisu Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 15. 5. 2013 adresovanému stěžovateli. Byla-li ústavní stížnost podána k poštovní přepravě až dne 3. 1. 2017, stalo se tak zjevně po uplynutí lhůty podle výše citovaného , a tudíž opožděně.

Za těchto okolností Ústavnímu soudu nezbylo než návrh stěžovatele, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení, odmítnout jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání podle .

Nad rámec odůvodnění je možno podotknout, že věcnému projednání ústavní stížnosti by bránila i její nepřípustnost. Stěžovatel totiž nevyčerpal veškeré procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práv poskytoval ( ). Proti rozhodnutí krajského soudu bylo v souladu s poučením soudu možno podat dovolání. Jak Ústavní soud ovšem na portálu www.justice.cz zjistil, stěžovatel dané možnosti nevyužil.

Pozornosti Ústavního soudu v projednávané věci neunikla rovněž existence vad ústavní stížnosti, spočívajících zejména v absenci povinného právního zastoupení stěžovatele ( ), nicméně netrval na jejich odstranění, neboť ani to by konečné rozhodnutí ve věci nemohlo ovlivnit.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. ledna 2017

Tomáš Lichovník v. r.

soudce zpravodaj