Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 3721/16

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem ve věci ústavní stížnosti obchodní společnosti Letmo SK, s. r. o., sídlem Mládežnícka 8, Banská Bystrica, Slovenská republika, zastoupené JUDr. Petrem Kočím, Ph.D., advokátem, sídlem Opletalova 1535/4, Praha 1, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. července 2016 č. j. -32, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. listopadu 2015 č. j. -20 a proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 24. září 2015 č. j. -14, za účasti Nejvyššího soudu, Vrchního soudu v Praze a Krajského soudu v Ústí nad Labem, jako účastníků řízení, a Jiřího Palovčíka a Zuzany Palovčíkové, jako vedlejších účastníků, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatelka prostřednictvím v záhlaví uvedeného advokáta, zastupujícího stěžovatelku již v řízení, ze kterého vzešlo napadené rozhodnutí Nejvyššího soudu, podala Ústavnímu soudu blanketní ústavní stížnost, doručenou Ústavnímu soudu dne 9. 11. 2016. V této ústavní stížnosti stěžovatelka uvádí, že "ústavní stížnost odůvodní a doloží plnou moc ve lhůtě 15-ti dnů". Do dnešního dne přitom stěžovatelka ústavní stížnost žádným způsobem nedoplnila, ani neučinila žádný jiný procesní úkon.

Obecně platí, že pokud stěžovatel, jenž se obrací na Ústavní soud, podá Ústavnímu soudu návrh, jenž není formálně bezvadný, je takový stěžovatel Ústavním soudem vyzván k odstranění (formálních) vad návrhu s tím, že mu k takové nápravě bývá poskytnuta přiměřená lhůta (nepřekračující dobu třiceti dnů).

Soudce zpravodaj však dospěl k závěru, že vyzývání stěžovatelky k odstranění vad návrhu v daném případě netřeba, neboť jeho formálních vad si zjevně byla vědoma již v době jeho podání. Obdobným způsobem navíc stěžovatelka postupovala rovněž v případě jiné své ústavní stížnosti, vedené Ústavním soudem pod

sp. zn.

, u které posléze v uvedené lhůtě 15 dnů svůj návrh skutečně doplnila.

V daném kontextu by se proto jevilo neefektivním a zcela formalistickým, pokud by stěžovatelka měla být vyzývána k odstranění vad, jejich existence si je sama dobře vědoma.

Ústavní soud konstantě uvádí, že ustanovením , o Ústavním soudu, stanovená dvouměsíční lhůta je plně dostačující pro podání kompletní a bezvadné ústavní stížnosti. Její faktické prodlužování určováním dalších lhůt k jejímu doplňování či odstraňování vad by mělo být jen výjimečné, neboť jím je daný stěžovatel zvýhodňován oproti ostatním, kteří své zákonné povinnosti podat formálně bezvadnou ústavní stížnost v zákonem stanovené lhůtě dostáli.

Za dané situace lze tedy považovat za zcela neúčelné, aby i v tomto řízení byla stěžovatelka vyzývána k odstranění vad návrhu, neboť účelem výzvy a stanovení lhůty podle ustanovení , resp. je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách pro projednání věci před Ústavním soudem, a nikoliv obcházení ustanovení .

V souladu s tradičním hodnocením vad podání tudíž soudce zpravodaj přiměřeně použil ustanovení a podaný návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.

Pro úplnost je možno dodat, že pokud by ústavní stížnost nebyla odmítnuta pro vady, musela by být odmítnuta pro zjevnou neopodstatněnost, neboť blanketní ústavní stížnost z povahy věci neobsahuje žádnou argumentaci, jež by umožnila věcné projednání ústavní stížnosti.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. ledna 2017

JUDr. Radovan Suchánek, Ph.D.

soudce zpravodaj