Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3594/16

Nález

Ústavního soudu - senátu složeného z předsedy senátu Jaromíra Jirsy (soudce zpravodaj) a soudců Jana Musila a Vladimíra Sládečka - ze dne 13. prosince 2016

sp. zn.

ve věci ústavní stížnosti Jiřího Řeháka, zastoupeného JUDr. Jaroslavem Tesákem, Ph.D., LL.M., advokátem, se sídlem v Brně, Jaselská 23, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2016 č. j. -43, kterým byla pro opožděnost odmítnuta stěžovatelova kasační stížnost, za účasti Nejvyššího správního soudu jako účastníka řízení.

Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2016 č. j. -43 se ruší, neboť jím bylo porušeno základní právo stěžovatele na spravedlivý proces podle a 2 d.

Odůvodnění

Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 24. 8. 2016 č. j. -43 odmítl kasační stížnost stěžovatele proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 27. 1. 2016 č. j. -77. Dospěl k závěru, že kasační stížnost byla doplněna opožděně, neboť výzva byla stěžovateli doručena dne 22. 4. 2016, zákonná měsíční lhůta podle tak uplynula 22. 5. 2016, avšak příslušné podání došlo soudu do datové schránky teprve dne 23. 5. 2016.

Proti usnesení Nejvyššího správního soudu se stěžovatel brání ústavní stížností doručenou dne 31. 10. 2016 a navrhuje, aby je Ústavní soud zrušil. Namítá zásah do práva na spravedlivý proces podle a navazujících ustanovení d, který spatřuje v tom, že kasační stížnost byla odmítnuta pro její opožděné doplnění, které však bylo podáno včas, neboť 22. 5. 2016 byla neděle, a lhůta tak ze zákona končila teprve v pondělí 23. 5. 2016; v tento den byla kasační stížnost doplněna.

Nejvyšší správní soud ve vyjádření doručeném dne 18. 11. 2016 sdělil, že tvrzení stěžovatele odpovídají skutečnému průběhu řízení a navrhl, aby bylo ústavní stížnosti vyhověno; vyjádřil politování nad nastalým omylem. Krajský úřad Jihomoravského kraje jako žalovaný před správními soudy se podáním doručeným dne 22. 11. 2016 vzdal postavení vedlejšího účastníka řízení před Ústavním soudem. Stěžovatel podáním doručeným dne 30. 11. 2016 sdělil, že repliku neuplatňuje.

Ústavní stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou a stěžovatel je v souladu s , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen " ") zastoupen advokátem; rovněž není nepřípustná podle téhož zákona. K projednání věci Ústavní soud připojil spis Nejvyššího správního soudu vedený pod sp. zn. ; rozhodl bez nařízení ústního jednání, neboť v intencích věty první by od něj nebylo možno očekávat další objasnění věci.

Ústavní soud je podle y soudním orgánem ochrany ústavnosti, není součástí soustavy obecných soudů. K zásahu do jejich rozhodovací činnosti je povolán výhradně, pokud z jejich strany došlo k porušení ústavně zaručených práv nebo svobod. K takovému pochybení v projednávané věci došlo, protože kasační stížnost byla odmítnuta z procesních důvodů, přestože k tomu nebyly splněny zákonné podmínky.

Nejvyšší správní soud porušil právo stěžovatele na spravedlivý proces, neboť odmítl kasační stížnost pro opožděné podání jejího doplnění, přestože bylo ve skutečnosti podáno včas. Vycházel z marného uplynutí lhůty podle výzvy soudu ke dni 22. 5. 2016, avšak přehlédl, že poslední den lhůty připadl na neděli, a byl jím tak podle teprve nejblíže následující pracovní den, tedy pondělí 23. 5. 2016, kdy byla kasační stížnost řádně doplněna. Tento omyl je zjevný ze spisové dokumentace a sám Nejvyšší správní soud jej uznal a navrhl zrušení svého usnesení.

Ústavní soud proto ústavní stížnosti vyhověl a podle vyslovil, že napadeným usnesením Nejvyššího správního soudu bylo porušeno ústavně zaručené právo stěžovatele na spravedlivý proces podle a 2 d. Současně podle usnesení zrušil.