Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 3838/16

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Jana Filipa, soudce zpravodaje Pavla Rychetského a soudce Radovana Suchánka mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení ve věci ústavní stížnosti Jiřího Bezděka, bez právního zastoupení, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 22. prosince 2015 č. j. -287, usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 27. listopadu 2015 č. j. -143 a usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne 30. července 2015 č. j. -125, spojené s návrhem na zrušení , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a na zrušení exekuce vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost a návrhy s ní spojené se odmítají.

Odůvodnění:

I.

Vymezení věci

1. Ústavní stížností, jež byla Ústavnímu soudu doručena dne 21. listopadu 2016, se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených usnesení z důvodu tvrzeného porušení jeho ústavně zaručených základních práv. Současně navrhl zrušení , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zrušení exekuce vedené u Okresního soudu v Šumperku (dále též "soud prvního stupně") pod sp. zn. .

2. Ústavní soud předně podotýká, že pokud jde o napadená rozhodnutí, stěžovatel se v ústavní stížnosti výslovně domáhá pouze zrušení usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci (dále též "odvolací soud") ze dne 22. prosince 2015 č. j. -287 a usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne 30. července 2015 č. j. -125. Uvedeným usnesením odvolacího soudu bylo potvrzeno usnesení, kterým byl zamítnut návrh stěžovatele na zastavení exekuce vedené u soudu prvního stupně pod sp. zn. . Usnesením soudu prvního stupně zase byl zamítnut jeho návrh na zastavení exekuce vedené u téhož soudu pod sp. zn. . Protože každé z těchto usnesení bylo vydáno v jiném řízení, přičemž ústavní stížnost se zcela nepochybně týká exekuce vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. , bylo lze předpokládat, že stěžovatel měl v úmyslu napadnout rovněž - v ústavní stížnosti zmíněné - usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 27. listopadu 2015 č. j. -143, kterým bylo potvrzeno napadené usnesení soudu prvního stupně. Ústavní soud nicméně - aby odstranil jakoukoliv pochybnost, že neprojednal některou část návrhu - považoval za napadená všechna v záhlaví uvedená usnesení.

3. Přesto ani takovéto upřesnění předmětu řízení neumožňuje meritorní projednání ústavní stížnosti. Předně je třeba připomenout podmínku právního zastoupení v řízení před Ústavním soudem a sepisu ústavní stížnosti advokátem, jak vyplývá z , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Této vady si je stěžovatel vědom, což vyplývá nejen z obsahu jeho ústavní stížnosti, ale i řady jím iniciovaných řízení před Ústavním soudem, kde byl na tuto podmínku upozorněn. V dané věci ovšem nežádá o poskytnutí prostoru k jejímu odstranění, nýbrž polemizuje se samotnou existencí této povinnosti a dovozuje, že v jeho případě takovéto zastoupení není opodstatněné, neboť sám je schopen učinit kvalifikované podání. Ústavní soud proto neshledává důvod jej opětovně vyzývat k odstranění uvedené vady. Trvání na tom, aby byl stěžovatel v každém jednotlivém řízení tímto způsobem vyzván a poučen o důsledcích neodstranění vad, se za této situace jeví být neúčinným a formalistickým. V konkrétní věci by navíc ani její odstranění zjevně nemohlo vést k jinému výsledku řízení.

4. V případě usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 27. listopadu 2015 č. j. -143 a usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne 30. července 2015 č. j. -125 stěžovatel nevyčerpal dovolání, když toto podle svých slov sice podal, doposud ale o něm nebylo pravomocně rozhodnuto. Z tohoto důvodu zde není splněna podmínka přípustnosti ústavní stížnosti podle . Tuto skutečnost ostatně Ústavní soud konstatoval již ve svém usnesení ze dne 20. října 2016

sp. zn.

, jímž odmítl ústavní stížnost téhož stěžovatele směřující proti stejným dvěma usnesením. V případě usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci (dále též "odvolací soud") ze dne 22. prosince 2015 č. j. -287 je zase zjevné, že ústavní stížnost byla podána po uplynutí lhůty podle . Stěžovatel toto usnesení napadl již v minulosti, ústavní stížnost proti němu však byla odmítnuta usnesením ze dne 3. května 2016

sp. zn.

pro neodstraněné vady podání.

5. Ke zbylé části ústavní stížnosti Ústavní soud jen stručně dodává, že není příslušný k rozhodování o zrušení, resp. zastavení exekuce; k tomu je příslušný pouze exekuční soud, přičemž v řízení o ústavních stížnostech může být přezkoumáváno - za splnění dalších podmínek - teprve rozhodnutí, kterým byla exekuce zastavena, nebo byl naopak zamítnut návrh na její zastavení.

6. Z těchto důvodů Ústavní soud rozhodl o odmítnutí ústavní stížnosti podle pro její neodstraněné vady a současně též zčásti podle pro její nepřípustnost, zčásti podle pro její opožděnost a zčásti podle z důvodu nedostatku příslušnosti k jejímu projednání. Návrh na zrušení exekučního řádu byl pak odmítnut ze stejných důvodů podle . Jde totiž o návrh akcesorický, jenž sdílí osud ústavní stížnosti.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. prosince 2016

Jan Filip v. r.

předseda senátu