Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2877/16

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaroslavem Fenykem o ústavní stížnosti stěžovatele Jaroslava Glatta, proti rozhodnutí Úřadu práce ČR - krajská pobočka v Příbrami, kontaktní pracoviště Nymburk, ze dne 25. 8. 2015, sp. zn. UP/151486/2015/HN, č. j. 16301/2015/NYM, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Podanou ústavní stížností se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí s tvrzením, že jím bylo zasaženo do zákazu užití nelidského a ponižujícího zacházení podle d (dále jen " ").

2. Dříve než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální podmínky stanovené pro ústavní stížnost , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

3. Dle je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle písm. d) y, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Procesními prostředky, které zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, se ve smyslu citovaného zákona rozumí řádné opravné prostředky, mimořádné opravné prostředky (s výjimkou návrhu na obnovu řízení) a jiné procesní prostředky k ochraně práva, s jejichž uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

4. Z právě uvedených ustanovení vyplývá zásada subsidiarity ústavní stížnosti a s ní související princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci. Logickým důsledkem této subsidiarity a z ní plynoucí podmínky vyčerpání všech procesních prostředků k ochraně práva je pak i povinnost stěžovatele napadnout ústavní stížností vždy alespoň to rozhodnutí, jímž bylo rozhodnuto o posledním procesním prostředku k ochraně jeho práva.

5. Vzhledem k tomu, že proti napadenému rozhodnutí bylo možno podat odvolání, jak plyne z poučení uvedeného v závěru tohoto rozhodnutí, nemohlo se jednat o poslední procesní prostředek k obraně práva. Navíc dne 14. 11. 2016 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost proti rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 9. 11. 2015, č. j. MPSV-UM/21868/15/9S-SČK, kterým bylo rozhodnuto právě o odvolání proti napadenému rozhodnutí. Takováto situace představuje důvod k odmítnutí ústavní stížnosti.

6. Dále platí, že podle ustanovení musí být každá fyzická nebo právnická osoba, která je účastníkem nebo vedlejším účastníkem řízení před Ústavním soudem, zastoupena advokátem.

7. Vzhledem ke skutečnosti, že podání stěžovatele nesplňovalo výše uvedenou náležitost, vyzval Ústavní soud dne 29. 9. 2016 stěžovatele k odstranění vad jeho ústavní stížnosti. K tomu mu stanovil lhůtu 30 dnů od doručení výzvy k odstranění vad podání. Současně Ústavní soud stěžovatele upozornil, že nebudou-li vady ve stanovené lhůtě odstraněny, bude Ústavní soud nucen ústavní stížnost dle odmítnout. Výzva k odstranění vad podání byla stěžovateli doručena dne 12. 10. 2016 a následujícího dne mu počala běžet 30tidenní lhůta k odstranění vad podání, která marně uplynula dne 11. 11. 2016.

8. S ohledem na výše uvedené tak Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost v souladu s ustanovením a písm. e) mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. listopadu 2016

Jaroslav Fenyk v. r.

soudce Ústavního soudu