Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 3597/16

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti M. Š., zastoupeného Mgr. Janem Kutějem, advokátem se sídlem Praha 2 - Nové Město, Lípová 474/14, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. září 2016 č. j. , 233/2015-1230, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Vymezení věci

1. Ústavní stížností, jež byla Ústavnímu soudu doručena dne 31. října 2016, se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku z důvodu tvrzeného porušení jeho ústavně zaručených základních práv a svobod podle , a 2, , a d, jakož i , , a y.

2. Rozsudkem Městského soudu v Praze (dále jen "odvolací soud") ze dne 21. září 2016 č. j. , 233/2015-1230 bylo zrušeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 (dále též "soud prvního stupně") ze dne 12. ledna 2015 č. j. -1137 a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení (výrok I). Zároveň jím byl částečně změněn a jinak potvrzen ve výrocích I a II (výrok II), dále změněn ve výroku III a zrušen ve výrocích IV, V a VI rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 16. října 2014 č. j. -1120 s tím, že v rozsahu, v jakém byl zrušen, byla věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení (výrok III). Uvedeným rozsudkem bylo rozhodováno o výši výživného, které stěžovatel byl/je povinen hradit své dceři, jakož i o dlužném výživném.

3. Stěžovatel si v průběhu řízení zvolil svým zástupcem Spravedlnost - odborové sdružení, jehož zmocněnec požádal dopisem ze dne 31. srpna 2016 o odročení jednání, jež bylo nařízeno na den 21. září 2016. V ten den již měl totiž nařízeno jednání u jiného soudu v jiném městě. Zároveň vznesl námitku podjatosti vůči předsedovi senátu odvolacího soudu.

4. Z napadeného rozsudku plyne, že odvolací soud nerozhodoval o předmětné námitce podjatosti, neboť její důvody spadaly do ustanovení (postup soudce v řízení o projednávané věci), což je ze zákona nepřípustný důvod pro vyloučení soudce v občanském soudním řízení. Rovněž ale nezjistil ani žádný závažný důvod podle , pro který by bylo lze jednání soudu odročit. Tvrzená časová kolize s jiným řízením neměla být nijak prokázána.

5. V ústavní stížnosti stěžovatel namítá, že odvolací soud porušil jeho ústavně zaručená základní práva, jestliže nerozhodl o námitce podjatosti předsedy senátu a odmítl odročit jednání.

II.

Posouzení přípustnosti ústavní stížnosti

6. Předtím, než mohl Ústavní soud přistoupit k věcnému posouzení ústavní stížnosti, musel se zabývat otázkou, zda jsou splněny podmínky pro její projednání stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

7. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na uvážení. Ústavní stížnost tedy může zásadně směřovat jen proti rozhodnutím "konečným", tj. rozhodnutím o posledním procesním prostředku, který zákon poskytuje k ochraně práva. Úkolem Ústavního soudu totiž není měnit či napravovat případná, ať již tvrzená či skutečná pochybení obecných soudů v dosud neskončeném řízení, nýbrž je zásadně povolán k posouzení, zda po pravomocném skončení věci obstojí řízení jako celek a jeho výsledek v rovině ústavněprávní. Splnění těchto podmínek lze pak připustit i v případě nemeritorních rozhodnutí, která jsou způsobilá bezprostředně a citelně zasáhnout do základních práv stěžovatele a která tvoří samostatnou uzavřenou součást řízení, přestože řízení ve věci samé dosud neskončilo [srov. např. nález ze dne 12. ledna 2005

sp. zn.

(N 6/36 SbNU 53) nebo stanovisko pléna ze dne 23. dubna 2013 sp. zn. (ST 35/69 SbNU 859; 124/2013 Sb.), bod 2].

8. V projednávané věci mohl stěžovatel uplatnit obě své námitky žalobou pro zmatečnost. Není pochyb, že napadený rozsudek je - alespoň pokud jde o některé jeho výroky - pravomocným rozhodnutím soudu, kterým bylo řízení skončeno, resp. kterým bylo rozhodnuto o věci samé. Pakliže stěžovatel tvrdí, že v odvolacím řízení rozhodoval vyloučený soudce, jde o důvod zmatečnosti podle . Nevyhovění žádosti o odročení jednání navzdory tomu, že měla být odůvodněna důležitými důvody ve smyslu , znemožňujícími účast stěžovatele nebo jeho zástupce na jednání, zas lze podřadit pod důvod zmatečnosti podle , neboť mohlo jít o odnětí možnosti jednat před soudem nesprávným postupem soudu. Z ústavní stížnosti ani z příslušného spisu soudu prvního stupně, který si Ústavní soud vyžádal pro účely tohoto řízení, nicméně neplyne, že by stěžovatel využil možnosti podat žalobu pro zmatečnost, resp. navazující opravné prostředky, a že by o nich bylo rozhodnuto. Podmínka přípustnost ústavní stížnosti podle a contrario tudíž za této situace není splněna.

9. V případě výroků, jimiž bylo zrušeno usnesení soudu prvního stupně a některé výroky rozsudku téhož soudu a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení, není splněna podmínka přípustnosti ústavní stížnosti již z toho důvodu, že řízení dále pokračuje.

10. Z těchto důvodů rozhodl Ústavní soud podle o odmítnutí ústavní stížnosti stěžovatele jako nepřípustné.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. listopadu 2016

Pavel Rychetský v. r.

soudce zpravodaj