Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2967/16

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání v senátu složeném z předsedy Vojtěcha Šimíčka (soudce zpravodaj) a soudců Ludvíka Davida a Jiřího Zemánka ve věci ústavní stížnosti stěžovatele T. R., dosud nezastoupeného, o vyloučení soudkyně Kateřiny Šimáčkové z projednání a rozhodování, takto:

Soudkyně Kateřina Šimáčková není vyloučena z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. .

Odůvodnění:

1. Stěžovatel podáním ze dne 6. 11. 2016 namítl podjatost soudkyně Kateřina Šimáčková, soudkyně I. senátu Ústavního soudu určené dle rozvrhu práce soudkyní zpravodajkou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele vedené pod

sp. zn.

, a navrhl, aby byla vyloučena z projednávání a rozhodování dotčené ústavní stížnosti.

2. Ve vyjádření k námitce podjatosti soudkyně zpravodajka uvedla, že se necítí být podjatá a nemá žádný vztah ani k věci samé, ani k osobám zúčastněným na řízení nebo k jejich zástupcům. Proto dle jejího názoru nejsou dány důvody pro její vyloučení z projednání a rozhodování věci.

3. Podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), je soudce vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům, lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ustanovení takto představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (srov. , dále i d, Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod).

4. Nestrannost soudce je vždy posuzována ze dvou hledisek, subjektivního a objektivního. Subjektivní hledisko, které je stěžejní složkou nestrannosti soudce, je subjektivní psychickou kategorií vypovídající o osobním přesvědčení soudce v daném případě a jeho vnitřním psychickém vztahu k projednávané věci. Při posuzování nestrannosti a nezávislosti soudce však nelze zcela odhlédnout ani od jevové stránky věci, kdy je za validní hledisko považováno i tzv. zdání nezávislosti a nestrannosti pro třetí osoby, tedy hledisko objektivní, neboť i tento aspekt je důležitý pro zaručení důvěry v soudní rozhodování vůbec. Zatímco subjektivní hledisko tedy zkoumá vnitřní vztah soudce k věci, objektivní hledisko sleduje s ohledem na tento vnitřní vztah existenci dostatečných záruk, že je možno vyloučit jakoukoli legitimní pochybnost o jeho nepodjatosti [srov. např. nález

sp. zn.

ze dne 7. 3. 2007 (N 42/44 SbNU 533)]. K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci přitom může dojít teprve tehdy, když je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům, dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti vyvstávají odůvodněné pochybnosti, zda bude soudce moci nezávisle a nestranně rozhodovat. Vztah soudce k věci nebo účastníkům, příp. jejich zástupcům, je proto třeba v daném případě posoudit ze dvou vzájemně se prolínajících hledisek, a to a) jaká je povaha tohoto vztahu a b) zda se jedná o vztah zjevně intenzivní [srov. nález

sp. zn.

ze dne 3. 7. 2001 (N 98/23 SbNU 11)].

5. V projednávané věci dospěl posuzující senát Ústavního soudu k závěru, že podmínka možné pochybnosti o nepodjatosti soudkyně Kateřiny Šimáčkové není v dané věci splněna, a proto nejsou dány důvody pro její vyloučení z projednávání a rozhodování dotčené věci. Stěžovatel totiž ve svém podání neuvedl žádné konkrétní důvody, pro které by měla soudkyně zpravodajka přistupovat k jeho věci nestranně; naopak soudkyně Kateřina Šimáčková ve svém vyjádření uvedla, že se subjektivně necítí být podjatá. O tom, že takové subjektivní přesvědčení má relevanci, nemůže být u ústavní soudkyně, na níž jsou kladeny vysoké požadavky z hlediska morální integrity, pochyb.

6. Z těchto důvodů rozhodl II. senát Ústavního soudu o vyloučení soudkyně Kateřiny Šimáčkové z projednání a rozhodování ve věci tak, jak výše uvedeno, neboť nejsou naplněny předpoklady ustanovení i podmínky stanovené shora citovanou judikaturou Ústavního soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. listopadu 2016

Vojtěch Šimíček v. r.

předseda senátu