Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2409/16

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem o ústavní stížnosti OKD, a. s., se sídlem Karviná - Doly, Stonavská 2179, IČ: 26863154, zastoupené Mgr. Viktorem Zelinkou, advokátem, se sídlem Ostrava - Moravská Ostrava, Českobratrská 2227/7, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. dubna 2016 č. j. -203 a rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 3. listopadu 2015 č. j. -134, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. V ústavní stížnosti, doručené Ústavnímu soudu dne 21. července 2016, stěžovatelka podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), navrhovala zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí pro tvrzené porušení jejích základních práv podle , , a d, Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a y základních práv Evropské unie.

2. Rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 3. listopadu 2015 č. j. -134 byl v právní věci žalobce Mgr. O. Brody proti žalované stěžovatelce o neplatnost dohody o rozvázání pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. , zrušen rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. června 2014 č. j. -105 a věc byla vrácena Krajskému soudu v Ostravě k dalšímu řízení.

3. Krajský soud v Ostravě poté rozsudkem ze dne 12. dubna 2016 č. j. -203 potvrdil rozsudek Okresního soudu v Karviné ze dne 11. února 2014 č. j. -68, kterým soud určil, že dohoda o rozvázání pracovního poměru, uzavřená dne 7. srpna 2013 mezi účastníky řízení, je neplatná.

4. Před tím, než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, zkoumá Ústavní soud, zda návrh obsahuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou splněny podmínky jeho projednání stanovené , a to včetně podmínky ustanovení , která vyžaduje před podáním ústavní stížnosti vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon stěžovateli k ochraně práva poskytuje ( ), a to i těch, které orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustné z důvodu jeho uvážení ( ), neboť by bylo proti logice, aby se další přezkum pouze automaticky přesunul do roviny ústavní.

5. Jedním ze základních znaků ústavní stížnosti, jakožto ochrany ústavně zaručených základních práv a svobod, je její subsidiarita k jiným procesním prostředkům, které zákon stěžovateli poskytuje k ochraně jeho práv, což znamená, že k jejímu věcnému projednání může dojít pouze za předpokladu, že stěžovatel tyto prostředky (efektivně) vyčerpal.

6. Ústavní soud připomíná, že právní úprava dovolání a s ní související úprava podmínek přípustnosti ústavní stížnosti doznala s účinností od 1. ledna 2013 podstatných změn v souvislosti s přijetím , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Z obsahu ústavní stížnosti a z předloženého napadeného rozhodnutí je zřejmé, že stěžovatelka navrhuje zrušení rozsudku odvolacího soudu. Úprava přípustnosti dovolání je založena na principu zásadní otevřenosti dovolání proti všem pravomocným rozhodnutím odvolacího soudu, pokud jím je skončeno odvolací řízení. Ústavní soud přitom vychází z názoru, že dovolání podle a násl. , je-li přípustné ve smyslu , a , představuje mimořádný opravný prostředek ve smyslu , jehož vyčerpání je s ohledem na ustanovení nutno vyžadovat.

7. Podle ustanovení otázku přípustnosti dovolání ve smyslu až je oprávněn zkoumat jen dovolací soud a Ústavní soud nemůže jeho rozhodování předjímat. O možnosti podání dovolání byla stěžovatelka řádně poučena odvolacím soudem v poučení jeho rozsudku ze dne 12. dubna 2016 č. j. -203.

8. Před podáním ústavní stížnosti bylo třeba vyčerpat všechny zákonem stanovené procesní prostředky k ochraně práv stěžovatelky. Pokud tak stěžovatelka neučinila, je podaná ústavní stížnost, ve smyslu výše citovaných ustanovení a v souladu s důvody podrobně rozvedenými v této ústavní stížnosti, návrhem nepřípustným.

9. Vzhledem k tomu, že z obsahu ústavní stížnosti ani jinak nevyplynulo, že by měly (mohly) být naplněny předpoklady pro projednání jinak nepřípustné ústavní stížnosti stanovené v , Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle ustanovení odmítl jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. října 2016

David Uhlíř v. r.

soudce zpravodaj