Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 365/16

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Jana Musila a Vladimíra Sládečka ve věci ústavní stížnosti společnosti DOMICIL AKTIVNÍCH SENIORŮ, o. p. s., se sídlem v Bernarticích, Olešná 8, zastoupené Mgr. Martinem Kašparem, advokátem se sídlem v Praze 8, Nad Rokoskou 1228/38, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. listopadu 2015, č. j. -235, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včas podanou ústavní stížností splňující i další náležitosti podání podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví citovaného usnesení, neboť má za to, že jím bylo porušeno její práva na spravedlivý proces zakotvené v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i v základních práv a svobod.

Rozsudkem Okresního soudu v Písku ze dne 29. září 2014, č. j. -260, byla odmítnuta žaloba stěžovatelky, které byla současně uložena povinnost zaplatit na náhradě nákladů řízení žalované 10 185 Kč. Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. ledna 2015, č. j. -297, bylo usnesení soudu prvního stupně potvrzeno a žalované nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Nejvyšší soud dovolání stěžovatelky napadeným usnesením odmítl, a současně stěžovatelce uložil povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 2 178 Kč.

Stěžovatelka ve své ústavní stížnosti uvádí, že pro nesplnění smluvního vztahu podala žalobu, kterou doplnila návrhem na předběžné opatření. O návrhu rozhodl Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 5. května 2014, č. j. -237, tak, že jej zamítl. K odvolání rozhodl Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 2. července 2014, č. j. -247, napadené usnesení zrušil a věc postoupil Okresnímu soudu v Písku jako soudu věcně příslušnému. Dne 20. srpna 2014 bylo doručeno usnesení Okresního soudu v Písku č. j. -252, jímž soud vyzval stěžovatelku ke konkretizaci částky, které se žalobou domáhá. Následně bylo vydáno usnesení o odmítnutí žaloby, které stěžovatelka napadla odvoláním; potvrzující usnesení odvolacího soudu dovoláním.

Ústavní soud poté, co se seznámil s obsahem ústavní stížností napadeného rozhodnutí a spisu Okresního soudu v Písku sp. zn. , dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Předně Ústavní soud konstatuje, že ústavněprávní argumentace stěžovatelky se zúžila na pouhé konstatování zkrácení v tvrzených právech. Jak je přitom ze spisu nalézacího soudu patrné, její věcné námitky v odvolání, dovolání i v ústavní stížnosti jsou zcela shodné. Stěžovatelka tak opakovaně namítá nesprávnost postoupení věci okresnímu soudu v Písku, nejasnost poučení o následcích nereagování na výzvu tohoto soudu, pozdní zaslání výzvy a nepřezkoumatelnost odmítacího usnesení nalézacího soudu.

Odvolací i dovolací soud se uvedenými námitkami zabývaly a vypořádaly se s nimi. Krajský soud v Českých Budějovicích uvedl, že věcná příslušnost byla po rozhodnutí Vrchního soudu v Praze v souladu s pro účastníky řízení závazná. Krajský soud vyjádřil souhlas se závěrem o nekonkrétnosti požadavku na zaplacení "jistiny ve výši 2 597 450 Kč snížené o plnění vynaložené žalovanou, které je dále na základě znaleckého posudku žalobkyní řádně účelně využitelné při provozu kotelny a ohřevu TUV..."; Nejvyšší soud pak poukázal na svou publikovanou judikaturu k požadavku na určitost žalobního petitu. Poučení stěžovatelky soudem prvního stupně považuje Ústavní soud ve shodě se závěry obecných soudů za dostatečné a srozumitelné. Z podání stěžovatelky je patrné, že rozuměla tomu, co jí nalézací soud výzvou ukládá; neučinila však jakýkoliv pokus na výzvu okresního soudu reagovat.

Jakkoliv se stěžovatelka domáhá výhradně zrušení rozhodnutí dovolacího soudu, její ústavní stížnost rekapituluje průběh řízení a není z ní patrné nic, z čeho by protiústavnost postupu Nejvyššího soudu mohla být odvozena. Nejvyšší soud i soudy nižší reagovaly na podněty, řádně se jimi zabývaly a vypořádaly se s nimi. Jejich postupem nedošlo, a ani dojít nemohlo, k jakémukoliv zkrácení stěžovatelky v jejich základních právech; proto Ústavní soud neshledal tvrzený zásah.

Podle ustanovení písmeno a) proto senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítl jako zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. října 2016

Jaromír Jirsa v. r.

předseda senátu