Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3153/16

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Jana Musila a Vladimíra Sládečka o ústavní stížnosti Bohemia Faktoring, s. r. o., se sídlem v Praze 1, Letenská 121/8, zastoupené JUDr. Ing. Karlem Goláňem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Letenská 121/8, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. 7. 2016, č. j. -231, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením ze dne 1. 7. 2016, č. j. -231, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 9. 3. 2016, č. j. -161, o zastavení exekuce pro nevykonatelnost exekučního titulu - rozhodčího nálezu vydaného v rozporu s požadavky zákona a s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 10. 7. 2013, sp. zn. . Proti usnesení odvolacího soudu se stěžovatelka jako oprávněná brání ústavní stížností doručenou dne 21. 9. 2016 a navrhuje, aby je Ústavní soud zrušil. Namítá zásah do vlastnického práva podle a do práva na spravedlivý proces podle d, který spatřuje v tom, že jí byla uložena povinnost nahradit soudnímu exekutorovi náklady exekuce. Zastavení exekuce stěžovatelka nezavinila, neboť ke změně judikatury k otázce platnosti rozhodčích doložek daného druhu došlo teprve po jejím zahájení; mimoto nesouhlasí se způsobem vyřízení svých návrhů na změnu v osobě oprávněného a soudního exekutora.

Ústavní stížnost byla podána včas a osobou oprávněnou, přičemž stěžovatelka je zastoupena advokátem v souladu s , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "); rovněž není nepřípustná ve smyslu téhož zákona. Ústavní soud je podle y soudním orgánem ochrany ústavnosti a k zásahu do rozhodovací činnosti obecných soudů je povolán výhradně tehdy, pokud z jejich strany došlo k porušení ústavně zaručených práv nebo svobod. Žádné takové pochybení v dané věci neshledal.

Odvolací soud napadeným usnesením nevykročil z ústavních mantinelů své rozhodovací činnosti; co do konkrétních důvodů Ústavní soud plně odkazuje na závěry svého usnesení

sp. zn.

, v němž se zabýval obsahově totožnými námitkami stěžovatelky týkajícími se obdobných řízení a v nich vydanými rozhodnutími o nákladech exekuce, jakož i o změně oprávněného či exekutora. Ani v projednávané věci obecné soudy nemohly zasáhnout do ústavně zaručených práv stěžovatelky, pokud jí uložily nahradit náklady exekuce. Byť ke změně judikatury došlo teprve po zahájení exekuce, jednalo se o více let trvající proces, na který stěžovatelka nereagovala, ba naopak předmětnou pohledávku úplatně nabyla, dne 27. 8. 2014 vstoupila do řízení a pokračovala ve vedení exekuce i několik let poté, co bylo vydáno esenciální usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 10. 7. 2013 a byly zjevné důvody pro zastavení exekuce. Obecné soudy tak legitimně dovodily její procesní zavinění ve smyslu § 89 věty první e. ř.

Na ústavní konformitě rozhodnutí obecných soudů nemohou nic změnit ani tvrzení stěžovatelky týkající se vypořádání jejích opakovaných návrhů na změnu v osobě oprávněného (na základě hromadného postoupení pohledávek na PARADISE ISLAND LIMITED LTD. se sídlem na Seychelách) či na změnu exekutora (podaný v průběhu odvolacího řízení a navrhující pověření soudního exekutora Mgr. Marcela Kubise, Exekutorský úřad Šumperk). Stěžovatelka se proti těmto dílčím procesním rozhodnutím musí primárně bránit přímo a k tomu určenými procesními prostředky; v této souvislosti lze dodat, že obecné soudy se s návrhy vypořádaly, přičemž ve vztahu ke změně oprávněného je považovaly za účelové, vykazující znaky zneužití práva (ve snaze vyhnout se placení nákladů exekuce).

Na základě výše uvedených důvodů byla ústavní stížnost Ústavním soudem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta podle jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 4. října 2016

Jaromír Jirsa v. r.

předseda senátu