Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 3959/13

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Jana Musila a Vladimíra Sládečka ve věci ústavní stížnosti Bustec Production, s. r. o. se sídlem v Blansku, Brněnská 1748/21b, zastoupené JUDr. Jiřím Jestřábem, advokátem se sídlem v Brně, Hlinky 142a, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 10. 2013, č. j. -211, a proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 24. 4. 2013, č. j. -188, vedené u Ústavního soudu pod

sp. zn.

, o vyloučení soudce Josefa Fialy z projednávané věci, takto:

Soudce Josef Fiala je vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené u Ústavního soudu pod spisovou značkou .

Odůvodnění:

Dne 14. 9. 2016 sdělil soudce Josef Fiala předsedovi senátu IV. ÚS, který je podle rozvrhu práce určen k rozhodování o jeho vyloučení, že ve věci vedené u Ústavního soudu pod

sp. zn.

se cítí být podjatý. Důvodem je okolnost, že zástupce stěžovatelky, JUDr. Jiřího Jestřába, zná již 45 let, a zejména v posledních dvou decenniíc h jsou v častých přátelských i pracovních kontaktech. S ohledem na tuto skutečnost navrhuje, aby IV. senát Ústavního soudu, s poukazem na ustanovení , po provedení řízení podle ustanovení věty druhá téhož zákona, rozhodl tak, že je vyloučen z projednání a rozhodování v uvedené věci.

Podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, je soudce Ústavního soudu vyloučen z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti.

Čtvrtý senát Ústavního soudu dospěl po seznámení s obsahem spisu vedeného pod

sp. zn.

k závěru, že v případě soudce Josefa Fialy objektivně existuje jeho poměr k zástupci účastníka odůvodňující jeho vyloučení z projednání a rozhodování ve věci. Podjatost je vztah ke konkrétní kauze (nejen k předmětu řízení, ale k věci v širším slova smyslu), který může navozovat nejen u účastníků řízení, ale také u veřejnosti, právnické, novinářské či laické představu, že soudce není schopen v konkrétní věci rozhodnout nestranně, nebo alespoň vzbuzuje pochybnosti o takové schopnosti soudce. Pro závěr o podjatosti není primárně důležitá subjektivní stránka, tedy to, zda se cítí dotčený soudce být podjatý či nikoliv, byť i ta při rozhodování o vyloučení hraje jistou roli.

Důležitá je ovšem především objektivní stránka, která vyjadřuje, jak se jeví navenek poměr soudce: 1. k věci; 2. k účastníkům (vedlejším účastníkům); 3. k zástupcům, a není podstatné, zda tento poměr přímo existuje (je "prokázán"). Jinými slovy, podstatné je, zda jsou u nejširší veřejnosti vyvolány pochybnosti o soudcově nepodjatosti.

V tomto případě taková pochybnost podle závěru rozhodujícího senátu Ústavního soudu nesporně vyvolána je. V obecné rovině prostá okolnost, že soudce "zná zástupce účastníka řízení" (například ze studií), nemůže být sama o sobě důvodem pro jeho vyloučení z projednání a rozhodování věci. V daném případě ovšem rozhodující soudce udržuje se zástupcem mnohaletý přátelský vztah, který trvá i v době zahájení řízení před Ústavním soudem, oba jsou v častých přátelských i pracovních kontaktech.

Proto senát Ústavního soudu vyloučil soudce Josefa Fialu z rozhodování a projednávání věci, která bude podle pravidel určených rozvrhem práce přidělena jinému soudci.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. září 2016

Jaromír Jirsa v. r.

předseda senátu