Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2798/16

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Jana Musila a Vladimíra Sládečka o ústavní stížnosti J. A., zastoupeného JUDr. Ninou Rydlovou, advokátkou se sídlem v Třebíči, Blahoslavova 99/9, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 6. 2016, č. j. -58, a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 10. 2015, č. j. -20, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Městský soud v Brně usnesením ze dne 13. 8. 2015, č. j. -14, nepřiznal stěžovateli osvobození od soudních poplatků a současně zamítl jeho žádost o ustanovení zástupce, neboť dospěl k závěru, že v případě žaloby se jedná zřejmě o bezúspěšné uplatňování práva ve smyslu Stěžovatel se domáhá proti svému otci zaplacení částky 1 000 000 Kč jako náhrady nemajetkové újmy spočívající v tom, že se otec výběrem porodníka měl podílet na zdravotním postižení stěžovatele, dále žádá 1 500 000 Kč jako náhrady majetkové újmy spočívající v nedostatečné rodičovské péči a 100 000 Kč za pomluvu ohledně stěžovatelova vyloučení ze studia. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 27. 10. 2015, č. j. -20, usnesení městského soudu potvrdil; Nejvyšší soud usnesením ze dne 9. 6. 2016, č. j. -58, odmítl dovolání stěžovatele proti usnesení krajského soudu.

Proti usnesením dovolacího a odvolacího soudu se stěžovatel brání ústavní stížností doručenou dne 21. 8. 2016 a navrhuje, aby Ústavní soud rozhodnutí zrušil. Namítá zásah do ochrany vlastnického práva podle a práva na spravedlivý proces podle d, jakož i navazujících ustanovení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, který spatřuje v tom, že se v jeho případě nejedná o zjevně bezúspěšné uplatňování práva; posouzení věci a úspěšnosti žaloby je v daném případě možné teprve v průběhu řízení a na základě dokazování.

Ústavní soud nejprve konstatuje, že ústavní stížnost byla podána včas a osobou oprávněnou, přičemž stěžovatel je zastoupen advokátem v souladu s , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "); rovněž není stížnost nepřípustná ve smyslu téhož zákona. Přestože petitem výslovně směřuje pouze proti usnesení odvolacího soudu, argumentací stěžovatel brojí i proti usnesení dovolacího soudu, které k ústavní stížnosti rovněž přiložil a od jehož doručení počítal lhůtu k jejímu podání. Ústavní soud proto podrobil přezkumu rovněž usnesení dovolacího soudu; neshledal však přitom pochybení, která by znamenala vykročení z ústavního rámce jejich rozhodovací činnosti.

Obecné soudy ústavně konformním způsobem zvážily podmínky osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce vzhledem k okolnostem dané věci. Přihlédly k charakteru dílčích nároků uplatňovaných stěžovatelem vůči jeho otci, a to jak újmy spojené s (nevhodným) výběrem porodníka, v důsledku čehož se mělo u stěžovatele v pozdějším věku rozvinout zdravotní postižení v podobě organického poškození mozku, za kterou stěžovatel požaduje náhradu 1 000 000 Kč, újmy spočívající v dlouhodobě zanedbávané rodičovské péči, která má být nahrazena částkou 1 500 000 Kč, tak i co do újmy v důsledku pomluvy ohledně vyloučení stěžovatele ze studia, za což na otci nárokuje 100 000 Kč.

Odvolací soud v této souvislosti věnoval zvýšenou pozornost podstatě nároku, který shledal ve stěžovatelově dlouhodobě nenaplněné potřebě lásky, péče a zájmu, což mu otec (žalovaný) prakticky po celý život odpírá. Při vědomí citlivosti věci odvolací soud vyložil, že to, co stěžovatel požaduje, mu bohužel není svým rozhodnutím schopen zajistit ani soud v řízení daného druhu; vyložil, že žaloba na ochranu osobnosti či na náhradu škody není právním prostředkem určeným k řešení otázek zanedbané výchovy a výživy dítěte, a to tím spíše, pokud je uplatněna teprve následně - ex post.

Na základě výše uvedených důvodů byla ústavní stížnost Ústavním soudem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta podle jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. září 2016

Jaromír Jirsa v. r.

předseda senátu