Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1411/16

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem o ústavní stížnosti Štefana Radoviče, zastoupeného Mgr. Martinem Kulichem, advokátem, se sídlem Hořovice, Husovo náměstí 65/2, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. ledna 2016 č. j. -324, rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 7. dubna 2015 č. j. -269 a rozsudku Okresního soudu v Berouně ze dne 13. srpna 2014 č. j. -209, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. V ústavní stížnosti, podané k poštovní přepravě dne 2. května 2016, doručené Ústavnímu soudu dne 3. května 2016 a doplněné podáním dne 30. června 2016, stěžovatel podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), navrhoval zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že napadenými rozhodnutími bylo porušeno jeho ústavně zaručené základní právo na spravedlivý proces podle a d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Žalobkyně Monika Klánová se žalobou podanou u Okresního soudu v Berouně domáhala po žalovaném Aleši Procházkovi zaplacení 560 000 Kč za kupní cenu prodaného vozidla. Do řízení vstoupil stěžovatel, jako vedlejší účastník na straně žalobkyně. Okresní soud v Berouně rozsudkem ze dne 13. srpna 2014 č. j. -209 žalobu zamítl. Na základě podaného odvolání Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 7. dubna 2015 č. j. -269 rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Stěžovatel rozsudek odvolacího soudu napadl dovoláním. Nejvyšší soud podané dovolání odmítl jako nepřípustné, neboť bylo podáno někým, kdo k podání odvolání není oprávněn [, věta první, ] usnesením ze dne 14. ledna 2016 č. j. -324.

3. Ústavní soud před tím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené .

4. Podle ustanovení ústavní stížnost je možno podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje.

5. Stěžovatel vystupoval v řízení před obecnými soudy v postavení vedlejšího účastníka. Podle má vedlejší účastník stejná práva a povinnosti jako účastník. Toto je však jen obecné pravidlo, ze kterého může zákon činit výjimky, a to buď výslovně, nebo jen implicitně. výslovně upravuje procesní aktivní legitimaci vedlejšího účastníka k podání opravného prostředku v případě odvolání (srov. ) a žalob na obnovu řízení a pro zmatečnost (srov. ). Naproti tomu při úpravě aktivní legitimace k podání dovolání v není na vedlejší účastníky pamatováno. Z této skutečnosti dovozuje konstantní judikatura Nejvyššího soudu i Ústavního soudu, že zákon vedlejšímu účastníku oprávnění podat dovolání nedává (srov. usnesení ze dne 17. února 2015

sp. zn.

a ze dne 19. ledna 2016

sp. zn.

). V části, ve které stěžovatel navrhoval zrušení rozsudku soudu prvního stupně a odvolacího soudu, je tak ústavní stížnost zjevně opožděná, neboť posledním procesním prostředkem, který stěžovateli k ochraně jeho práva zákon poskytuje, je v případě vedlejšího účastníka odvolání. Jak plyne z výpisu událostí v řízení sp. zn. , k pravomocnému ukončení věci došlo dne 29. dubna 2015.

6. Současně z Potvrzení o dodání a doručení do datové schránky bylo Ústavním soudem ověřeno, že usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. ledna 2016 č. j. -324 bylo právnímu zástupci stěžovatele doručeno dne 1. února 2016. Za situace, kdy ústavní stížnost byla stěžovatelem podána k poštovní přepravě dne 2. května 2016 a Ústavnímu soudu doručena dne 3. května 2016, se tak stalo zjevně po uplynutí dvouměsíční lhůty určené k podání ústavní stížnosti (§ 72 odst. 3), která marně uplynula v pátek dne 1. dubna 2016.

7. Z výše uvedeného je zřejmé, že ústavní stížnost proti napadeným rozhodnutím, a to jak proti rozsudku odvolacího soudu, tak i usnesení dovolacího soudu, byla evidentně podána po lhůtě k tomu určené. Uvedená dvouměsíční lhůta k podání ústavní stížnosti, podmiňující vedle dalších požadavků možnost jejího věcného projednání, je nepřekročitelná a marné uplynutí této lhůty neumožňuje jakkoliv zhojit.

8. Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl podle ustanovení jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. září 2016

David Uhlíř v. r.

soudce zpravodaj