Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 1673/16

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Vojtěcha Šimíčka a soudců Ludvíka Davida (soudce zpravodaj) a Jiřího Zemánka ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky ARIMI stavební, s. r. o., se sídlem Dopravní 500/9, Praha 10, právně zastoupené Mgr. Vladimírem Trnavským, advokátem se sídlem Masarykovo nám. 6/5, Karviná-Fryštát, proti usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 22. 3. 2016 č. j. -10, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavnímu soudu byl dne 24. 5. 2016 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), prostřednictvím něhož se stěžovatelka domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí soudu s tím, že jím došlo k porušení jejích blíže nespecifikovaných ústavně zaručených práv.

2. Dle obsahu napadeného rozhodnutí byla usnesením policejního orgánu - Policie ČR, Městské ředitelství policie Ostrava, Obvodní oddělení Ostrava - Mariánské Hory, ze dne 11. 2. 2016 č. j. KRPT-265769-104/TČ-2014-070711 podle § 66 odst. 1 tr. řádu stěžovatelce uložena pořádková pokuta ve výši 16 000 Kč, neboť byla policejním orgánem celkem šestkrát vyzývána dle § 8 odst. 1 tr. řádu k podání důležité informace týkající se trvání pracovního poměru a příjmů zaměstnance společnosti, který je prověřován jako podezřelý ze spáchání přečinu zanedbání povinné výživy podle § 196 odst. 1 tr. zákoníku a výše dlužného výživného v daném případě dosahuje částky přes 100 000 Kč. Stěžovatelka přesto tyto důležité informace pro trestní řízení nepodala a na tyto výzvy nereagovala zasláním relevantní odpovědi. Proti shora uvedenému usnesení podala stěžovatelka stížnost, kterou okresní soud podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu zamítl. V odůvodnění usnesení soud uvedl, že policejní orgán nepochybil, pokud stěžovatelce uložil za nevyhovění celkem třem prokazatelně jí postupně policejním orgánem doručených výzev k poskytnutí součinnosti a následné urgence těchto výzev pořádkovou pokutu. Stížnostní orgán se vyslovil rovněž k výši této pokuty, kterou lze uložit až do výše 50 000 Kč. Při jejím stanovení je nutno přihlížet nejen k okolnostem, které vedly k jejímu uložení, ale rovněž k majetkovým poměrům osoby, jíž se toto pořádkové opatření ukládá. V daném případě je nutno přihlížet k předmětu činnosti stěžovatelky, tj. provádění staveb a jejich odstraňování, správa a údržba nemovitostí, poskytování služeb pro zemědělství a zahradnictví, maloobchod se smíšeným zbožím, realitní činnost a poskytování technických služeb, a ve světle tohoto širokého okruhu působení společnosti je pak údaj o základním kapitálu, který akcentuje stěžovatelka, pouze doplňujícím údajem.

3. S ohledem na to, že ústavní stížnost neobsahuje konkrétní námitky proti napadenému usnesením, ačkoli zástupce stěžovatelky v ústavní stížnosti avizoval její doplnění do 14 dnů, přezkoumal Ústavní soud napadené rozhodnutí zejména z hlediska zachování stěžovatelčina práva na spravedlivý proces dle d (dále jen " "), přičemž neshledal, že by toto právo bylo stěžovatelce postupem stížnostního soudu upřeno.

4. Ústavní soud je podle y soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu písm. d) y rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod. Jejich ochrana je jediným důvodem, který otevírá prostor pro jeho zásah do rozhodovací činnosti těchto orgánů, což platí i pro případné přehodnocení jejich skutkových zjištění nebo právních závěrů. Sám naopak není další přezkumnou instancí v soustavě obecných soudů, pročež není oprávněn k takovémuto zásahu toliko z důvodu jejich případného pochybení při aplikaci podústavního práva či jiné nesprávnosti.

5. Obecně lze k ukládání pořádkových pokut uvést, že ustanovení § 66 odst. 1 tr. řádu stanoví, že kdo přes předchozí napomenutí ruší řízení nebo kdo se k soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu chová urážlivě nebo kdo bez dostatečné omluvy neuposlechne příkazu nebo nevyhoví výzvě, které mu byly dány podle tohoto zákona, může být předsedou senátu a v přípravném řízení státním zástupcem nebo policejním orgánem potrestán pořádkovou pokutou do 50 000 Kč.

6. Takto vymezená pořádková pokuta je jedním z prostředků, které umožňují zajistit nerušený a důstojný průběh procesních úkonů trestního řízení a uposlechnutí příkazů daných podle trestního řádu. Jde o zákonem stanovenou sankci za deliktní jednání, jež slouží jako preventivní a současně represivní opatření [viz nález sp.

ze dne 30. 11. 2004 (N 180/35 SbNU 391; 45/2005 Sb.), nález

sp. zn.

ze dne 23. 11. 1999 (N 161/16 SbNU 185; 2/2000 Sb]. I pro řízení o uložení pořádkové pokuty pak platí povinnost soudu odůvodnit své rozhodnutí, zejména může-li jimi dojít k zásahu do práv účastníka řízení [viz. nález

sp. zn.

ze dne 15. 1. 2009 (N 12/52 SbNU 121)].

7. Ve vztahu ke konkrétnímu napadenému usnesení Ústavní soud uvádí, že toto je v souladu s jeho judikaturou náležitě odůvodněno a vypořádává se se všemi námitkami stěžovatelky uplatněnými ve stížnosti. Uvedené platí jak ve vztahu k důvodům udělení pořádkové pokuty, tak i k její výši. Úvahy stížnostního soudu jsou logicky odůvodněny a nevyplývá z nich jakákoli pochybnost, že by důvody či výše pokuty byly výsledkem libovůle ve věci rozhodujících orgánů.

8. Ústavní soud závěrem odkazuje na ustanovení , dle něhož usnesení o odmítnutí návrhu musí být písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno s uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá, a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné. V dané věci Ústavní soud požadavkům citovaného ustanovení zákona vyhověl.

9. Protože Ústavní soud neshledal, že by napadeným rozhodnutím došlo k porušení ústavně zaručených práv stěžovatelky, odmítl ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. srpna 2016

Vojtěch Šimíček, v. r.

předseda senátu