Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 995/16

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem o ústavní stížnosti Marie Sovové, právně zastoupené advokátem Mgr. Karlem Němcem, advokátem se sídlem Kolínská 2272/15, Praha 3, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 16. 4. 2015 č. j. -629 a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 11. 2015 č. j. -684, t a k t o :

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní soud obdržel dne 25. 3. 2016 podání navrhovatelky, které nemělo náležitosti (stěžovatelka nebyla zastoupena advokátem) požadované , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), pro návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem.

Z bodu III. ústavní stížnosti vyplynulo, že stěžovatelka ve své věci opětovně podala proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 11. 2015 č. j. -684 dovolání k Nejvyššímu soudu. Důvodem tohoto postupu by měla být především ta skutečnost, že se stěžovatelka obává toho, že dovolací soud bude řešit pouze chybné právní posouzení věci, které nezohledňuje samotné vady v řízení.

Z předmětné ústavní stížnosti vyplývá, že si stěžovatelka souběžně podala též dovolání k Nejvyššímu soudu. Z ustanovení mimo jiné vyplývá, že Ústavní soud nerozlišuje mezi řádnými a mimořádnými opravnými prostředky, a že tedy stěžovatelka je povinna vyčerpat oba druhy prostředků, s výjimkou obnovy řízení, která je citovaným ustanovením výslovně vyloučena, a mimořádného opravného prostředku schopného odmítnutí z důvodů závisejících na uvážení rozhodujícího orgánu ve smyslu věta za středníkem cit. zákona.

Podala-li stěžovatelka ve své věci též dovolání, je zřejmé, že dle jejího náhledu nebylo řízení v soustavě obecných soudů definitivně ukončeno. Za takových okolností však nelze dohledat prostor pro aktuální řízení před Ústavním soudem, neboť institut ústavní stížnosti je založen na principu subsidiarity. Současné podávání dovolání a ústavní stížnosti nemá oporu v ustanoveních a navíc není řešením, které by vyhovovalo požadavku právní jistoty. Stěžovatelka ani Ústavní soud nemohou předvídat, zda dovolání bude Nejvyšším soudem vyhověno či nikoliv.

Za dané situace je podání ústavní stížnosti předčasné. K výše uvedenému srovnej též např. usnesení , Sb. n. u., sv. 4, str. 351, příp. dosud nepublikované usnesení . Ústavní soud nemá též důvod na rozhodnutí Nejvyššího soudu dále vyčkávat, neboť by tím jednak zbytečně prodlužoval řízení o ústavní stížnosti, a jednak nepřímo pobízel ostatní stěžovatele k souběžnému podávání ústavní stížnosti a dovolání, což však - jak již uvedeno - vhodné není.

Z výše vyložených důvodů proto Ústavní soud, aniž by se zabýval meritem věci a aniž by se vyjadřoval k důvodnosti ústavní stížnosti, musel, vzhledem k doktríně minimalizace jeho zásahů do rozhodovací činnosti obecných soudů, předložený návrh odmítnout podle jako nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 29. srpna 2016

Tomáš Lichovník v. r.

soudce zpravodaj