Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3596/15

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Jana Musila a Vladimíra Sládečka o ústavní stížnosti JUDr. Evy Kadlecové, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2015, č. j. -17, a usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 5. 2014, č. j. -58, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 29. 5. 2014, č. j. -58, odmítl žalobu stěžovatelky proti rozhodnutí Západočeské univerzity v Plzni ze dne 13. 6. 2011, kterým jí nebyl komisí pro obhajobu disertační práce udělen akademický titul "doktor" (Ph.D.); současně se domáhala, aby jí byl titul přiznán. V odůvodnění konstatoval, že v intencích , o vysokých školách, nemá student právo na úspěšnou obhajobu disertační práce, ale pouze na dodržení procesních standardů daného studijního programu (podle studijního a zkušebního řádu). V daném případě nebyla vznesena otázka rovného zacházení se studenty podle obecně stanovených podmínek, nýbrž (negativního) hodnocení vědomostí uplatněných při obhajobě; tento aspekt nelze podrobit přezkumu soudem. Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 30. 9. 2015, č. j. -17, zamítl kasační stížnost stěžovatelky proti usnesení krajského soudu.

Proti uvedeným rozhodnutím se stěžovatelka brání ústavní stížností; namítá zásah do práva na spravedlivý proces podle a 2 d, který spatřuje v tom, že rozhodnutí komise nebylo řádně odůvodněno, nebyly jí sděleny důvody neúspěchu. Soudy si mimoto nevyžádaly autentický spisový materiál a nezaslaly jí vyjádření protistrany k žalobě.

Ústavní stížnost byla podána včas a osobou oprávněnou. Stěžovatelka je advokátem, a proto nemusí být ve smyslu , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), zastoupena jiným advokátem [stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 8. 10. 2015, sp. zn. (290/2015 Sb., dostupné na http://nalus.usoud.cz)]. Ústavní stížnost rovněž není nepřípustná ve smyslu téhož zákona. Ústavní soud je podle y soudním orgánem ochrany ústavnosti; vedení vlastního řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu věci, jakož i výklad a aplikace práva na daný případ náleží obecným soudům. Pro přezkum Ústavním soudem je určující dodržení ústavního rámce jejich rozhodovací činnosti; žádné relevantní pochybení však v daném případě neshledal.

Správní soudy vyšly z premisy formulované konstantní judikaturou, že hodnocení vědomostí studenta náleží pouze zkušební komisi a nepodléhá soudní kontrole, která je omezena na zkoumání podmínek stanovených pro konání zkoušky právními či studijními předpisy (rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 12. 2009, č. j. -141, nebo ze dne 5. 3. 2012, č. j. -56). Stěžovatelka primárně brojí právě proti tomu, že jí nebyl udělen akademický titul, přestože je přesvědčena, že splňovala kvalifikační kritéria. Obecné soudy správně konstatovaly, že hodnocení kvalitativní stránky disertační práce a její obhajoby nejsou oprávněny přezkoumávat, protože jde o výhradní právo příslušné komise.

Obecné soudy reagovaly i na námitky týkající se dodržení procesních standardů, které stěžovatelka - patrně i pod vlivem vývoje řízení a odůvodnění již obdržených rozhodnutí - ve svých podáních postupně rozšiřovala a rozpracovala. Ústavně konformním způsobem se vypořádaly s náležitostmi odůvodnění negativního rozhodnutí; konstatovaly soulad s požadavky zákonnosti za situace, kdy důvody neudělení titulu byly vymezeny v zápisu ze zasedání komise, se kterým se stěžovatelka seznámila. Kasační soud se zabýval rovněž postupem přezkumného soudu, který stěžovatelce nedoručil vyjádření k žalobě: konstatoval, že se sice jedná o vadu řízení, která ovšem nemohla mít vliv na zákonnost, neboť ani opačný postup by nemohl nic změnit na výsledku - odmítnutí žaloby. Nejasná je potom blíže neodůvodněná námitka, že obecné soudy nevyžádaly autentický spisový materiál; z jejich rozhodnutí je zjevné, že vycházely právě ze spisu univerzity a stěžovatelka ani neuvádí, k jakému dotčení jejích ústavních práv mělo toto údajné pochybení vést. V řízení bylo vyvráceno tvrzení, že zápis ze zasedání komise nebyl součástí spisu; obecné soudy ověřily, že byl ve spise založen, ba dokonce byl stěžovatelkou připodepsán.

Na základě výše uvedených důvodů Ústavní soud stížnost podle odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. srpna 2016

Jaromír Jirsa v. r.

předseda senátu