Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3433/15

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Jana Musila a Vladimíra Sládečka o ústavní stížnosti ATC holding a. s., se sídlem v Přerově, Gen. Štefánika 40, zastoupené JUDr. Alfrédem Šrámkem, advokátem se sídlem v Ostravě, Českobratrská 2, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 9. 2015, č. j. -60, a rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 3. 2015, č. j. -84, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 17. 3. 2015, č. j. -84, zamítl žalobu stěžovatelky proti rozhodnutím Celního ředitelství Ostrava ze dne 22. 5. 2012, č. j. 181-2/2012-140100-21, č. j. 181-3/2012-140100-21, č. j. 181-4/2012-140100-21, č. j. 181-5/2012-140100-21 a č. j. 181-6/2012-140100-21, jimiž byla zamítnuta její odvolání a potvrzeny dodatečné platební výměry Celního úřadu Přerov ze dne 22. 7. 2008 o doměření dovozního a antidumpingového cla v celkové výši 9 698 234 Kč. Clo bylo doměřeno poté, co při následné celní kontrole provedené z podnětu Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) vyšlo najevo, že stěžovatelka importovala cca 5 milionů neplnitelných (jednorázových) kapesních kamínkových zapalovačů, které ve skutečnosti nepocházely z Malajsie (jak za účelem snížení cla deklarovala), nýbrž z Číny. Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 17. 9. 2015, č. j. -60, zamítl kasační stížnost stěžovatelky proti rozsudku krajského soudu.

Proti rozsudkům kasačního a přezkumného soudu se stěžovatelka brání ústavní stížností doručenou dne 23. 11. 2015, v níž navrhuje, aby Ústavní soud rozhodnutí zrušil. Namítá zásah do práva na spravedlivý proces podle a 2 d, který spatřuje v tom, že celní kontrola nebyla provedena v souladu s relevantními ustanovení unijních a národních právních předpisů a platební výměry byly vydány bez provedení řádného daňového řízení; byla porušena zásada dvojinstančnosti řízení a vycházeno z nedostatečného dokazování.

Ústavní stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou a stěžovatelka je zastoupena advokátem v souladu s , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "); rovněž není nepřípustná ve smyslu téhož zákona. Ústavní soud je podle y soudním orgánem ochrany ústavnosti, nepředstavuje další stupeň přezkumu věcné správnosti či konkrétního odůvodnění rozhodnutí obecných soudů. Právě o takový přístup ovšem stěžovatelka usiluje, neboť opakovaně polemizuje s interpretací a aplikací zákona, jak byla provedena správními orgány, následně obecnými soudy, požaduje, aby Ústavní soud napadená rozhodnutí zrušil a uložil posoudit důvody pro doměření cla za dovoz zapalovačů znovu a způsobem, který pro ni bude příznivější.

Úkolem Ústavního soudu je (výhradně) přezkoumávat, zda ze strany obecných soudů nedošlo k vykročení z ústavního rámce jejich činnosti; žádné takové pochybení však v daném případě neshledal. Námitky uplatněné v ústavní stížnosti se obsahově shodují s námitkami, které stěžovatelka opakovaně prezentovala již v průběhu řízení před správními orgány dvou stupňů a následně před správními soudy dvou stupňů; ve své podstatě tak v pořadí popáté uvádí tytéž argumenty, kterými se snaží dosáhnout zbavení povinnosti zaplatit clo. Ústavní soud konstatuje, že správní soudy se s její obranou vypořádaly ústavně konformním způsobem, řádně a důkladně reagovaly na tvrzení týkající se náležitostí celní kontroly i následného řízení; opakovaně se zabývaly rovněž dodržením premis dvojinstančnosti správního řízení a podkladovým dokazováním, při němž bylo vycházeno zejména ze zpráv Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Ministerstva zahraničního obchodu a průmyslu Malajsie (MITI).

Na základě výše uvedených důvodů byla ústavní stížnost Ústavním soudem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta podle jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. srpna 2016

Jaromír Jirsa v. r.

předseda senátu