Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2584/16

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Davida Uhlíře, soudkyně zpravodajky Kateřiny Šimáčkové a soudce Tomáše Lichovníka ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Marie Kožejové, zastoupené Mgr. Petrem Miketou, advokátem se sídlem Jaklovecká 1249/18, Ostrava - Slezská Ostrava, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. -36, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I. Předchozí průběh řízení

1.Stěžovatelka se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, jímž mělo být porušeno její ústavně zaručené základní právo na spravedlivý proces chráněné d (dále jen ""). Dále namítá porušení a y a y.

2.Stěžovatelka uplatnila u Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Ostravě, žádost o přiznání dávky na bydlení. Ministerstvo práce a sociálních věcí zamítlo odvolání stěžovatelky a potvrdilo rozhodnutí Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Ostravě ze dne 27. 5. 2014, č. j. 435414/14/OT. Proti tomuto rozhodnutí podala stěžovatelka žalobu, o které Krajský soud v Ostravě rozhodl rozsudkem ze dne 31. 7. 2014, sp. zn. , tak, že byla žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 7. 2014, sp. zn. SZ/1353/2014/4S-MSK, č. j. MPSVUM/ 9598/14/4S-MSK, zamítnuta. Stěžovatelka podala návrh na obnovu řízení s tvrzením, že se objevily nové skutečnosti, které v konečném důsledku mohou zvrátit původní rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o nepřiznání příspěvku na bydlení. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 3. 2016, sp. zn. , byl návrh na obnovu řízení odmítnut s poukazem na ustanovení , , neboť obnova řízení je přípustná jen proti rozsudku vydanému v řízení o ochraně před zásahem správního orgánu a ve věcech politických stran a politických hnutí. Proti citovanému usnesení podala stěžovatelka kasační stížnost, o které Nejvyšší správní soud napadeným rozsudkem rozhodl tak, že kasační stížnost zamítl. V napadeném rozsudku Nejvyšší správní soud uvedl, že krajský soud postupoval zcela v souladu s dikcí zákona, pokud návrh na obnovu řízení odmítl, jeho rozhodnutí je přitom přezkoumatelné, neboť v něm srozumitelně uvedl důvody, které jej k tomuto rozhodnutí vedly.

II. Argumentace stěžovatelky

3.Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítá, že postupem obecných soudů došlo k zásahu do jejích základních práv zaručených vě a poukazuje na to, že obnova řízení je obecně přípustná v českém právním řádu, a to jak v občanskoprávním, tak i trestním řízení. Stěžovatelka je přesvědčena, že neexistuje rozumný důvod, proč by také v případech soudního řízení správního neměla být možnost obnovy řízení obecně připuštěna, zvláště jedná-li se o tak zásadní otázku, jako v případě stěžovatelky, v němž se rozhoduje o poskytnutí dávky na bydlení. V řízení o přiznání dávky na bydlení se téměř vždy rozhoduje o takových právech účastníka řízení, které jsou životně významné a nepřiznání takové dávky může vést v některých případech až k tomu, že se taková osoba ocitne bez prostředků, v konečném důsledku může přijít o možnost jakéhokoliv bydlení a zůstat zcela na okraji společnosti.

III. Hodnocení Ústavního soudu

4.Ústavní soud úvodem připomíná, že není vrcholem soustavy obecných soudů ( a y ČR), tudíž ani řádnou další odvolací instancí, a proto není v zásadě oprávněn zasahovat bez dalšího do rozhodování těchto soudů. Tato maxima je prolomena pouze tehdy, pokud by obecné soudy na úkor stěžovatele ústavní stížností napadenými rozhodnutími vykročily z mezí daných rámcem ústavně zaručených základních lidských práv. Tak tomu bude zejména v případech, kdy jejich rozhodnutí jsou projevem svévole nebo stojí v extrémním rozporu s principy spravedlnosti (viz například nálezy

sp. zn.

ze dne 8. 7. 1999,

sp. zn.

ze dne 20. 1. 2000 či

sp. zn.

ze dne 2. 3. 2000).

5.Námitky stěžovatelky v ústavní stížnosti jsou polemikou zejména s odůvodněním napadeného rozhodnutí a postupem krajského soudu. Nad to se pak jedná o pokus zavést v soudním řízení správním obnovu řízení pro typy řízení, u nichž s tím zákonodárce nepočítá. Obecné soudy postupovaly správně, pokud nepřipustily postup, který jim zákonodárce nestanovil. Státní orgány v demokratickém právním státě totiž mohou postupovat pouze zákonem stanoveným způsobem. Státní moc lze podle y uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Ústavní soud tedy v postupu obecných soudů ani v napadeném rozhodnutí Nejvyššího správního soudu neshledal žádné pochybení či zásah do základních práv stěžovatelky.

6.Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud odmítl ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. srpna 2016

David Uhlíř, v. r.

předseda senátu