Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2133/16

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Kateřinou Šimáčkovou o ústavní stížnosti stěžovatelky KLAOS spol. s r.o., se sídlem Ctiborova 3091, Kladno, zastoupené JUDr. Michalem Račokem, advokátem, se sídlem Štěpánská 633/49, Praha 1, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 15. 4. 2016 č. j. -433, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatelka se svou ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích, kterým bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve výrocích o nákladech řízení, přičemž stěžovatelka jako žalobkyně byla zavázána nahradit žalovaným náklady řízení před soudem prvního stupně. Podle stěžovatelky tímto rozhodnutím krajského soudu došlo k porušení jejího práva na spravedlivý proces dle d.

2. Dříve než Ústavní soud přistoupí k věcnému projednání ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny formální náležitosti stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Při tomto posouzení v nynějším případě Ústavní soud zjistil, že ústavní stížnost je nepřípustná.

3. Podle Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítne návrh, je-li nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak. Podle ve znění je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ).

4. Pojmovým znakem institutu ústavní stížnosti je tedy její subsidiarita, jež se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech dostupných procesních prostředků k ochraně práva stěžovatele. Podání ústavní stížnosti je namístě až tehdy, pokud všechny ostatní dostupné právní prostředky k ochraně základního práva či svobody stěžovatele selžou. V nyní projednávaném případě byla stěžovatelka v napadeném usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích v souladu s poučena o možnosti podání dovolání proti danému rozhodnutí. Ani z ústavní stížnosti, ani z informací uvedených ve veřejně přístupné databázi informací o průběhu soudních řízení (služba infoSoud dostupná na http://infosoud.justice.cz/InfoSoud/public/search.jsp) však nevyplývá, že by stěžovatelka této možnosti využila. Ostatně i kdyby se tak stalo, nic by to nezměnilo na závěru o nesplnění požadavku předchozího vyčerpání všech dostupných prostředků k ochraně práva stěžovatelky, neboť ten vyžaduje nejen uplatnění oněch prostředků u příslušných orgánů, ale rovněž konečné rozhodnutí o nich. Lze tak uzavřít, že stěžovatelka před podáním ústavní stížnosti nesplnila podmínku dle , a tak je podaná ústavní stížnost nepřípustná. Ústavní soud ani neshledal, že by byly splněny podmínky výjimečné aplikace .

5. Ústavní soud konstatuje, že nepřehlédl, že krajský soud napadené rozhodnutí vydal po zrušení svého předchozího rozhodnutí Nejvyšším soudem, a tedy s ohledem na závazný právní názor vyslovený Nejvyšším soudem. Ovšem tato skutečnost sama není důvodem nepřípustnosti dovolání a neospravedlňuje podání ústavní stížnosti přímo proti rozhodnutí odvolacího soudu bez předchozího podání dovolání (srov. též např. usnesení

sp. zn.

ze dne 18. 2. 2014, dostupné na http://nalus.usoud.cz).

6. S ohledem na shora uvedené Ústavní soud podanou ústavní stížnost v souladu s odmítl jako nepřípustnou ve smyslu téhož zákona.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. července 2016

Kateřina Šimáčková, v. r.

soudkyně zpravodajka