Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2118/16

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Josefa Fialy a soudců Jana Filipa a Radovana Suchánka (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti Ing. Petra Schneidera, zastoupeného JUDr. Martinem Steiningerem, advokátem, sídlem Aloise Jiráska 1367/1, Teplice, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. dubna 2016 č. j. -204, za účasti Nejvyššího soudu, jako účastníka řízení, a Podkrušnohorského bytového družstva, sídlem Duchcovská 412/88C, Teplice, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavní stížností podle ustanovení písm. d)y se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označeného usnesení Nejvyššího soudu, jímž bylo odmítnuto jeho dovolání, neboť jím dle jeho názoru bylo zasaženo do práva na spravedlivý proces.

2. Stěžovatel Nejvyššímu soudu v ústavní stížnosti vytýká, že napadené rozhodnutí řádně neodůvodnil, a navíc neprovedl jím navržené důkazy, resp. aproboval - aniž toto své rozhodnutí jakkoli odůvodnil - postup nižších soudů, které tyto důkazy neprovedly.

3. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem, jenž byl účastníkem řízení, v němž bylo vydáno napadené rozhodnutí, a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je právně zastoupen v souladu s požadavky až 31 a ústavní stížnost je přípustná ( a contrario), neboť stěžovatel vyčerpal všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svých práv.

4. Podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění účinném od 1. 1. 2013, musí být usnesení o odmítnutí ústavní stížnosti stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá.

5. V posuzované věci Ústavní soud přikročil k aplikaci ustanovení , jež mu umožňuje v zájmu racionality a efektivity řízení o ústavní stížnosti odmítnout podání, u kterého je bez jakýchkoli důvodných pochybností a bez nutnosti dalšího podrobného zkoumání zřejmé, že mu - z níže uvedených důvodů - nelze vyhovět.

6. Stěžovatelovo dovolání bylo zčásti odmítnuto proto, že Nejvyšší soud je na základě jím uváděného důvodu přípustným neshledal, přičemž tento svůj závěr (oproti tvrzení stěžovatele) v napadeném usnesení řádně odůvodnil (výčtem řady rozhodnutí, se kterými je rozhodnutí odvolacího soudu - pokud jde mimo jiné o otázku nadbytečnosti zaměstnance a příčinné souvislosti mezi nadbytečností zaměstnance a rozhodnutím zaměstnavatele o organizační změně - v souladu), a zčásti proto, že stěžovatel uplatnil jiný dovolací důvod, než který je uveden v ust. .

7. Za situace, kdy stěžovatelovo dovolání nebylo přípustné, čemuž stěžovatel ostatně v ústavní stížnosti ani nijak neoponuje, proto nelze Nejvyššímu soudu důvodně vytýkat, že stěžovatelovo dovolání odmítl; z podstaty věci tak dovolací soud nemohl provádět žádné dokazování, ani nemohl jakkoli přezkoumávat procesní postup soudů nižší instance (srov. ustanovení ).

8. Stěžovateli tedy nelze přisvědčit, že Nejvyšší soud aproboval tvrzená pochybení soudů prvního a druhého stupně, neboť předmětné dovolání Nejvyššímu soudu k takovému meritornímu rozhodnutí vůbec neotevřelo cestu.

9. Ústavní soud z uvedených důvodů stěžovatelův návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítl podle ustanovení jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. července 2016

Josef Fiala v.r.

předseda senátu