Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1565/16

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaroslavem Fenykem o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Jana Vrabce, bez zastoupení, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2015, č.j. -60, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížnost sepsaná stěžovatelem byla Ústavnímu soudu doručena dne 16. 5. 2016.

Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje formální náležitosti předpokládané , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "").

Návrh stěžovatele trpí formálními vadami. Stěžovatel především není zastoupen advokátem (, ). Ustanovení přitom fyzickým a právnickým osobám ukládá povinnost, aby byly v řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy, což se vztahuje již na samotné sepsání ústavní stížnosti. Návrh však nesplňuje ani další podstatné náležitosti.

Ústavní soud stěžovatele výzvou ze dne 23. 5. 2016 poučil o nutných náležitostech ústavní stížnosti a vyzval ho k odstranění vad jeho podání. K tomu mu stanovil lhůtu jednoho měsíce od doručení výzvy k odstranění vad. Dále ho Ústavní soud upozornil, že nebudou-li vady ve stanovené lhůtě odstraněny, ústavní stížnost bude ve smyslu odmítnuta.

Z doručenky je patrné, že výzva byla stěžovateli doručena dne 26. 5. 2016. Dne 16. 6. 2016 byla Ústavnímu soudu doručena žádost stěžovatele o prodloužení lhůty k odstranění vad.

Ústavní soud se rozhodl žádosti stěžovatele o prodloužení lhůty k odstranění vad nevyhovět, protože v mezidobí shledal, že návrh stěžovatele je třeba posoudit jako opožděně podaný.

Úřední činností totiž Ústavní soud zjistil, že ústavní stížností napadené usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2015, č.j. -60, bylo stěžovateli, resp. jeho právnímu zástupci, doručeno již dne 22. 6. 2015.

Dle ustanovení lze přitom ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Tato procesní lhůta je stanovena kogentně a Ústavní soud, který je dle y vázán , ji nemůže prodloužit ani její zmeškání prominout.

Posledním procesním prostředkem, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, bylo dovolání, které však bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2015, č.j. -60, odmítnuto podle jako nepřípustné. Toto rozhodnutí bylo stěžovateli, resp. jeho právnímu zástupci, doručeno již dne 22. 6. 2015, stěžovatel proti němu však brojí až v roce 2016, konkrétně ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 16. 5. 2016. Je tedy zřejmé, že dvouměsíční lhůta pro podání ústavní stížnosti dle nebyla dodržena a ústavní stížnost tak musí být odmítnuta jako opožděně podaná.

Na základě shora uvedené argumentace tedy Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost odmítnout jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. června 2016

Jaroslav Fenyk v. r.

soudce Ústavního soudu