Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1787/16

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Davida Uhlíře, soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudce Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaje) ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Lukáše Kubína, zastoupeného JUDr. Ritou Kubicovou, advokátkou se sídlem Veleslavínova 1022/4, 702 00 Ostrava, proti usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Opavě č. j. 2 ZT 65/2016-13 ze dne 27. dubna 2016, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností, která splňuje formální náležitosti ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen " "), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí státní zástupkyně, jímž mělo dojít zejména k porušení a d.

Z napadeného rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že jím byla dle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu (dále též "tr. ř.") zamítnuta stížnost stěžovatele směřující proti usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání stěžovatele pro přečin krádeže dle a 3 , jehož se měl stěžovatel dopustit odcizením v rozhodnutí blíže označeného černého uhlí.

Proti rozhodnutí státní zástupkyně brojí stěžovatel ústavní stížností, domáhaje se jeho kasace. Stěžovatel v ústavní stížnosti namítl, že rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Policejnímu orgánu pak vytkl, že nijak neodůvodnil, z jakých konkrétních důkazů vyvozuje své podezření o přečinu, neuvádí, jakým postupem hodnocení kterých důkazů dospěl k závěru, že pachatelem ve výroku popsaného přečinu je stěžovatel. Tuto svoji argumentaci stěžovatel v ústavní stížnosti blíže rozvedl.

Ústavní soud zvážil argumentaci stěžovatele, i obsah naříkaného usnesení státní zástupkyně, a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Podle ustanovení § 160 odst. 1 tr. ř. je v pravomoci policejního orgánu rozhodnout neprodleně o zahájení trestního stíhání, nasvědčují-li zjištěné okolnosti tomu, že byl spáchán trestný čin. Zahájení trestního řízení je počátkem trestního stíhání, nad nímž vykonává dozor příslušný státní zástupce (§ 174 a násl. tr. ř.), který je dle § 172 odst. 1 tr. ř. povinen zastavit trestní stíhání, zjistí-li se, že k dalšímu vedení neexistuje důvod. Nastane-li tedy taková okolnost v řízení, bude úkolem orgánu veřejné moci rozhodnout v souladu s trestním řádem. Právně zastoupenému stěžovateli pak přísluší navrhovat zákonem definované nástroje k ochraně jeho zájmů (srov. např. usnesení Ústavního soudu

sp. zn.

ze dne 8. 11. 2011, dostupné, jako další zde uváděná rozhodnutí Ústavního soudu na adrese http://nalus.usoud.cz).

Ústavní soud na rozdíl od stěžovatele neshledal, že by stížností dotčené rozhodnutí státní zástupkyně trpělo takovými vadami, které by si žádaly jeho zrušení. Z odůvodnění usnesení jednoznačně plyne, jakými úvahami byl policejní orgán veden, když přistoupil k zahájení trestního stíhání. Nejednalo se přitom jen o svědecké výpovědi (které samozřejmě i samy o sobě mohou zavdat důvod k zahájení trestního stíhání), nýbrž i o vyhodnocení výpisů telekomunikačního provozu, jakož i další listinné důkazy. Nadto Ústavní soud již několikráte judikoval, že ve fázi zahájení trestního stíhání nelze na orgány činné v trestním řízení klást takové požadavky na odůvodnění jako na odůvodnění soudních rozhodnutí, a v této souvislosti považuje za nezbytné podotknout, že materiální důvody zahájení trestního stíhání, tedy samotná důvodnost tohoto kroku, leží v tomto stadiu trestního řízení zcela mimo přezkum Ústavního soudu (srov. např. usnesení

sp. zn.

ze dne 29. 3. 2012).

Za daných okolností tudíž Ústavní soud musil přikročit k odmítnutí ústavní stížnosti dle jako návrhu zjevně neopodstatněného.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné ( ).

V Brně dne 16. června 2016

David Uhlíř v. r.

předseda senátu