Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1401/16

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaroslavem Fenykem o ústavní stížnosti stěžovatelky Blanky Žitné, zastoupené Mgr. Václavem Voříškem, advokátem se sídlem Černého 517/13, 182 00 Praha 8, směřující proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. -59 ze dne 17. 2. 2016, spojené s návrhem na zrušení , , takto:

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.

Odůvodnění:

Stěžovatelka ve své ústavní stížnosti ze dne 2. 5. 2016 navrhovala zrušení výroku č. II. v záhlaví uvedeného rozsudku Městského soudu v Praze, kterým jí nebyla přiznána plná náhrada nákladů řízení. Stěžovatelka se rovněž domáhala zrušení ustanovení , , které jí nedovoluje podat kasační stížnost pouze do výroku o nákladech řízení. Vzhledem k tomu, že ústavní stížnost neobsahovala žádné další odůvodnění, nebyla k ní přiložena speciální plná moc k zastupování před Ústavním soudem a rovněž chyběla kopie ústavní stížností napadeného rozhodnutí, vyzval Ústavní soud právního zástupce stěžovatelky k odstranění těchto vad ústavní stížnosti, a to výzvou ze dne 23. 5. 2016.

V podání ze dne 3. 6. 2016, které bylo téhož dne doručeno Ústavnímu soudu, právní zástupce stěžovatelky uvedl, že napadené rozhodnutí Městského soudu v Praze bylo rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 4. 2016, č. j. -23, který byl k tomuto podání rovněž připojen, zrušeno a věc se vrátila městskému soudu k dalšímu řízení. Za této situace stěžovatelka nemůže napadat rozhodnutí, které bylo již Nejvyšším správním soudem zrušeno, a proto bere svoji ústavní stížnost v celém rozsahu zpět. Právní zástupce stěžovatelky v předmětném podání dodává, že pro účely zpětvzetí stížnosti nezasílá speciální plnou moc k zastupování stěžovatelky, neboť "ta je ze zrušujícího rozsudku Nejvyššího správního soudu v šoku".

Za této procesní situace nebylo třeba ze strany Ústavního soudu, z důvodů procesní ekonomie, trvat na předložení speciální plné moci k zastupování před Ústavním soudem tak, aby byly naplněny veškeré právem předepsané náležitosti zpětvzetí ústavní stížnosti, neboť ústavní stížnost proti v záhlaví citovanému rozhodnutí Městského soudu v Praze je nepřípustná a proces odstraňování dané vady by zbytečně (neefektivně) prodlužoval řízení před Ústavním soudem. Jednou z podmínek pro zahájení řízení o ústavní stížnosti je mimo jiné předpoklad pravomocně skončeného předchozího řízení ( ve vztahu k , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů). Stěžovatelka však brojila proti rozhodnutí, které nenabylo právní moci, neboť bylo v celém rozsahu zrušeno rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 4. 2016, č. j. -23, a tím odpadl i samotný předmět řízení před Ústavním soudem.

Pro výše uvedené Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost jakožto návrh nepřípustný odmítnout podle ustanovení . Návrh na zrušení , , jako návrh akcesorický sdílí právní osud ústavní stížnosti, a proto byl také odmítnut.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. června 2016

Jaroslav Fenyk v. r.

soudce Ústavního soudu