Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3156/15

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Jana Musila a Vladimíra Sládečka o ústavní stížnosti společnosti KRÁLOVOPOLSKÁ, a. s., se sídlem v Brně, Křížíkova 2989/68a, zastoupené JUDr. Alešem Ondrušem, advokátem se sídlem v Brně, Bubeníčkova 502/42, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 3. 2015, č. j. -543, rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 10. 2012, č. j. -505, a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 1. 2011, č. j. -409, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 31. 1. 2011, č. j. -409, zamítl žalobu, kterou se stěžovatelka domáhala proti Ministerstvu financí jako právním nástupci Fondu národního majetku (dále jen "FNM") zaplacení částky 49 564 372 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení při privatizaci Královopolské strojírny Brno. Nalézací soud se neztotožnil s tvrzním, že dohoda o narovnání uzavřená s FNM, kterou se stěžovatelka v návaznosti na převzetí závazků účastníka privatizace KENAP Královopolská Group, spol. s r.o. (dále jen "KENAP") vzdala vůči FNM nároku ve výši žalované částky, byla uzavřena v tísni za nápadně nevýhodných podmínek; městský soud konstatoval, že dohoda o narovnání byla uzavřena platně. Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 24. 10. 2012, č. j. -505, rozsudek městského soudu potvrdil. Nejvyšší soud usnesením ze dne 11. 3. 2015, č. j. -543, odmítl dovolání stěžovatelky proti rozsudku vrchního soudu.

Proti usnesení Nejvyššího soudu a rozsudkům vrchního a městského soudu se stěžovatelka brání ústavní stížností, ve které navrhuje, aby Ústavní soud rozhodnutí zrušil. Namítá zásah do práva na spravedlivý proces podle d, který spatřuje v tom, že se obecné soudy dostatečně nevypořádaly s tvrzeními stěžovatelky uplatněnými v průběhu řízení a týkajícími se uzavření dohody o narovnání v tísni za nápadně nevýhodných podmínek, neplatnosti dohody a okolnosti, že v řízení měl za stát jednat Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, nikoli žalovaný v zastoupení advokátem.

Ústavní soud nejprve přezkoumal náležitosti ústavní stížnosti a konstatuje, že byla podána včas a osobou oprávněnou, přičemž stěžovatelka je v souladu s , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), zastoupena advokátem; rovněž není nepřípustná ve smyslu téhož zákona. Ústavní soud je podle y soudním orgánem ochrany ústavnosti; není součástí soustavy obecných soudů, a nepředstavuje proto ani další instanci přezkumu jejich rozhodnutí. Pro přezkum Ústavním soudem je podstatné výhradně dodržení ústavního rámce rozhodovací činnosti.

Ústavní soud v postupu obecných soudů vykročení z ústavního rámce jejich rozhodovací činnosti neshledal. Soudy ústavně konformním způsobem odůvodnily svůj závěr, že dohoda o narovnání uzavřená mezi stěžovatelkou a FNM v návaznosti na privatizaci Královopolské strojírny Brno a vypořádání závazků ve vztahu k účastnici privatizace KENAP nebyla uzavřena v tísni za nápadně nevýhodných podmínek. Konstatovaly, že byla uzavřena současně s dohodou o převzetí závazků KENAP stěžovatelkou, analyzovaly obsah obou dohod, jakož i úplaty realizované v návaznosti na ně. Odvolací soud v této souvislosti dospěl k závěru, že ani vyslovení jejich neplatnosti by nemohlo vést k vyhovění žalobě, a to ani z titulu bezdůvodného obohacení, ani z titulu náhrady škody, neboť legitimovaná by v takovém případě nebyla stěžovatelka, nýbrž KENAP.

Obecné soudy se řádně vypořádaly rovněž s námitkou, že podle měl v řízení za stát jednat Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových; dovolací soud se tím podrobně zabýval, přičemž dospěl k závěru, že šlo o obchodní věc, kde je pro povinné jednání úřadu za stát stanoven předmět řízení v podstatně vyšší částce. Obecné soudy se zabývaly i navazující argumentací, kterou stěžovatelka brojila proti zastoupení státu advokátem; shledaly, že vzhledem ke specifické povaze sporu byl žalovaný oprávněn takto postupovat a nárokovat náhradu nákladů právního zastoupení. Na ústavnosti rozhodnutí obecných soudů nic nemění ani okolnost, že odvolací soud vytkl nalézacímu soudu jisté nepřesnosti, avšak současně dospěl k závěru, že nemohly mít vliv na posouzení věci.

Na základě výše uvedených důvodů byla ústavní stížnost Ústavním soudem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta podle jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. června 2016

Jaromír Jirsa v. r.

předseda senátu