Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1043/16

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy a soudce zpravodaje Davida Uhlíře, soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudce Tomáše Lichovníka, o ústavní stížnosti stěžovatele J. Vladimíra Navrátila, zastoupeného Mgr. Magdalenou Gebauerovou, advokátkou se sídlem v Opavě, Dolní náměstí 117/3, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 16. března 2016 sp. zn. -40, za účasti Nejvyššího správního soudu, jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. V ústavní stížnosti, doručené Ústavnímu soudu dne 30. března 2016 a doplněné podáními ze dne 12. dubna 2016 a 26. května 2016, stěžovatel podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), navrhoval zrušení usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 16. března 2016 sp. zn. -40.

2. Stěžovatel se u Nejvyššího správního soudu kasační stížností domáhal zrušení usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. ledna 2016 č. j. -12, kterým byla odmítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Ministerstvu práce a sociálních věcí ze dne 29. srpna 2007 č. j. 2006/47408-442 pro opožděnost.

3. Ústavní stížností napadeným rozhodnutím Nejvyšší správní soud v řízení o kasační stížnosti stěžovatele rozhodl tak, že žádost stěžovatele o osvobození od soudních poplatků zamítl (výrok I.), vyzval stěžovatele, aby ve lhůtě jednoho týdne od doručení tohoto usnesení zaplatil soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč (výrok II.) a lhůtu k předložení plné moci udělené advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, stanovenou usnesením ze dne 2. března 2016 č. j. -35, prodloužil o jeden týden od doručení tohoto usnesení (výrok III.).

4. Stěžovatel v ústavní stížnosti prostřednictvím své právní zástupkyně uvedl, že z důvodu zavinění Úřadu práce Vítkov byl nezákonně vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání, neměl žádné prostředky, ze kterých by mohl platit pojištění u Všeobecné zdravotní pojišťovny a zaviněním orgánu státní správy se tak stal dlužníkem. Z toho důvodu mu byl zamítnut návrh na dotaci projektu Gordona. Podle názoru stěžovatele přímým výkonem orgánu státní správy, a to Ministerstva práce a sociálních věcí, došlo k omezení jeho profesní odbornosti ve všech úrovních dalšího vzdělání a podmínek profesního růstu. Stěžovatel má za to, že napadeným rozhodnutím bylo zasaženo do jeho práv zajištěných a 2 a d.

5. Stěžovatel podáním ze dne 12. dubna 2016 ústavní stížnost doplnil "dodatečnou zprávou ke korespondenci, která byla vyhotovena pro Ústavní soud dne 28. března 2016 a 8. dubna 2016", ke které ústavní soud nepřihlížel, neboť ji koncipoval sám stěžovatel, aniž by ji v souladu se doplnil jeho advokát ().

6. Ústavní soud přezkoumal ústavní stížnost z hlediska kompetencí daných muy a dospěl k závěru, že napadeným rozhodnutím k porušení uvedených článkůy, jichž se stěžovatel dovolával, nedošlo a ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

7. Nejvyšší správní soud v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že stěžovatel napadl rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 29. srpna 2007, které mu bylo doručeno dne 7. září 2007, tedy více než osm let před podáním jeho žaloby ke Krajskému soudu v Ostravě. Žalobu proti rozhodnutí správního orgánu přitom lze podat do dvou měsíců poté, kdy bylo stěžovateli rozhodnutí doručeno ( ). Podle závěru učiněného Nejvyšším správním soudem je na první pohled zřejmé, že žaloba byla podána opožděně a kasační stížnost stěžovatele je tak zjevně neúspěšná.

8. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že Nejvyšší správní soud se věcí stěžovatele řádně zabýval a v odůvodnění svého rozhodnutí rozvedl, jakými úvahami se při svém rozhodování řídil, podle kterých zákonných ustanovení postupoval a tento svůj postup také logicky zdůvodnil. Ústavní soud považuje toto odůvodnění za ústavně konformní a srozumitelné a nemá důvod učiněné závěry jakkoli zpochybňovat.

9. Ústavní soud ve výsledku kvalifikovaný exces či libovůli nespatřuje a mimořádný odklon od zákonných zásad ovládajících postupy soudů v řízení soudním, stejně jako vybočení z pravidel ústavnosti, obsažených v judikatuře Ústavního soudu (jež by odůvodňovaly jeho případný kasační zásah), zde zjistitelné nejsou.

10. Pro úplnost Ústavní soud dodává, že z informací uvedených v elektronické databázi Nejvyššího správního soudu ke spisové značce se podává, že Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 5. dubna 2016 č. j. -52 řízení zastavil, neboť stěžovatel ve stanovené lhůtě (ani následně) soudní poplatek za řízení o kasační stížnosti neuhradil. Toto usnesení nabylo právní moci dne 7. dubna 2016.

11. Z uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle ustanovení jako zjevně neopodstatněnou.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. června 2016

David Uhlíř v. r.

předseda senátu