Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3137/15

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Jana Musila a Vladimíra Sládečka o ústavní stížnosti Ing. Stanislava Gabryše, zastoupeného Mgr. et Mgr. Kamilou Mesiarkinovou, advokátkou se sídlem v Brně, Orlí 27, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 8. 2015, č. j. -48, a rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 23. 4. 2015, č. j -109, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 23. 4. 2015, č. j -109, zamítl žalobu stěžovatele proti rozhodnutí Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v Brně ze dne 11. 2. 2013, č. j. ZKI-O-127/699/2012, o odvolání proti rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrálního pracoviště Zlín, ze dne 11. 10. 2012, sp. zn. OR-118/2012-705-14. Rozhodnutími správních orgánů nebylo vyhověno návrhu stěžovatele na opravu chyby v katastrálním operátu s odkazem na v tehdy účinném znění. Krajský soud v odůvodnění zdůraznil, že institut opravy chyb v katastru nemovitostí pojmově nemůže sloužit k řešení sporných právních vztahů, v daném případě k pozemkům, na nichž se nachází veřejně přístupná komunikace a které jsou mj. ve vlastnictví rodinných příslušníků stěžovatele; právě o to přitom stěžovatel usiluje. Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 20. 8. 2015, č. j. -48, zamítl kasační stížnost stěžovatele proti rozsudku krajského soudu.

Proti rozsudkům Nejvyššího správního soudu a krajského soudu se stěžovatel brání ústavní stížností doručenou soudu dne 23. 10. 2015, v níž navrhuje, aby Ústavní soud rozhodnutí zrušil. Namítá zásah do vlastnického práva podle a do práva na spravedlivý proces podle d, který spatřuje v tom, že se Nejvyšší správní soud zabýval i námitkami, které žalovaný neuplatnil v řízení před přezkumným soudem. Co do merita věci stěžovatel setrval na přesvědčení, že jeho věc splňuje zákonné podmínky k provedení opravy chyb v katastrálním operátu.

Ústavní stížnosti byla podána včas, osobou oprávněnou a stěžovatel je zastoupen advokátem v souladu s , ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""). Rovněž není nepřípustná ve smyslu téhož zákona.

Ústavní soud je podle y soudním orgánem ochrany ústavnosti; nepředstavuje další stupeň přezkumu věcné správnosti či konkrétního odůvodnění rozhodnutí obecných soudů. Právě o takový přístup ovšem stěžovatel usiluje; v ústavní stížnosti polemizuje s interpretací a aplikací zákona, jak byla provedena obecnými soudy, a požaduje, aby Ústavní soud napadená rozhodnutí zrušil a správním soudům uložil přezkoumat vyřízení jeho návrhu na opravu chyb v katastrálním operátu znovu a způsobem, který pro něj bude příznivější.

Úkolem Ústavního soudu je (výhradně) přezkoumávat, zda ze strany obecných soudů nedošlo k vykročení z ústavního rámce jejich činnosti - žádné takové pochybení v daném případě neshledal. Správní soudy logicky a srozumitelně odůvodnily svůj závěr, že v daném případě pojmově nebylo možno postupovat opravou chyb v katastrálním operátu, neboť stěžovatel svým návrhem fakticky usiluje o zásah do právních vztahů k pozemkům, na nichž byla vybudována zpevněná cesta a které jsou mj. ve vlastnictví rodinných příslušníků stěžovatele. Takovou změnu v katastru nemovitostí nebylo možno provést prostřednictvím opravy chyb, nýbrž v intencích v tehdy účinném znění, výhradně zásahem do právních vztahů po provedení příslušného správního, popř. soudního řízení a na podkladě odpovídajících listin, které ovšem stěžovatelem předloženy nebyly. Oprava katastru se podle téhož zákona může týkat výhradně údajů, které vznikly zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, nepřesností při měření, zobrazení v katastrální mapě nebo při výpočtu výměr - v projednávané věci se však o žádný z těchto případů nejedná.

K námitce týkající se připuštění námitek žalovaného uplatněných (poprvé) v řízení před kasačním soudem pak Ústavní soud dodává, že Nejvyšší správní soud ani v tomto směru nezasáhl do ústavně zaručených práv stěžovatele, neboť tento postup řádně odůvodnil, a to i s odkazem na svoji konstantní judikaturu vycházející z rozsudku ze dne 2. 7. 2008, čj. -104.

Na základě výše uvedených důvodů byla ústavní stížnost Ústavním soudem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta podle jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. května 2016

Jaromír Jirsa v. r.

předseda senátu