Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1026/16

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Kateřinou Šimáčkovou o ústavní stížnosti stěžovatelky TOMMI-holding, spol. s r. o., se sídlem U Svobodárny 12, Praha 9, zastoupenou JUDr. Petrem Pavlíkem, advokátem, se sídlem Křižíkova 56, Praha 8 proti vyrozumění Policie České republiky, Obvodního ředitelství Praha IV, č. j. KRPA-487490-42/TČ-2015-001493 ze dne 27. 1. 2016, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I. Předchozí průběh řízení a vymezení věci

Ústavní stížností stěžovatelka napadla v záhlaví tohoto usnesení uvedené rozhodnutí a navrhla jeho zrušení pro porušení svého práva na účinné vyšetřování vyplývajícího z práva na spravedlivý proces dle a 2d a práva na ochranu vlastnictví dle d.

Dne 7. 12. 2015 podala stěžovatelka u Obvodního ředitelství Policie České republiky v Praze 4 trestní oznámení na společnost REMI, spol. s r. o., která se měla dle stěžovatelky dopustit trestného činu neoprávněného podnikání dle , a porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle spočívající v neoprávněném poskytování právních služeb.

Vyrozuměním ze dne 27. 1. 2016 bylo stěžovatelce sděleno, že kvalifikovaným posouzením a provedeným šetřením Policie České republiky nebyly zjištěny skutečnosti důvodně nasvědčující tomu, že byl spáchán trestní čin, a odůvodňující zahájení úkonů trestního řízení.

II. Argumentace stěžovatelky

Stěžovatelka vyrozumění napadá zejména z důvodu, že neobsahuje žádné odůvodnění, zda věc byla řádně prošetřena a zda listinné důkazy uvedené v trestním oznámení byly vyhodnoceny a posouzeny. Dle názoru stěžovatelky je na řádném výkonu a kontrole vykonávání právních služeb dán silný veřejný zájem a nebylo-li jednání jednatelů společnosti REMI, spol. s r. o. shledáno jako neoprávněné podnikání, budou tyto osoby v tomto jednání pokračovat s vědomím, že není závadné. Dle stěžovatelky došlo ze strany Policie České republiky k nedodržení základních zásad trestního řízení a tím pádem k porušení práva stěžovatele na účinné vyšetřování.

III. Hodnocení Ústavního soudu

Podle ustanovení je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práv poskytuje. S ohledem na subsidiární povahu ústavní stížnosti je Ústavní soud oprávněn k přezkumu toliko pravomocných rozhodnutí a zásahů orgánu veřejné moci, tedy až ve chvíli, kdy ochranu ústavně garantovaných základních práv nemůže poskytnout jiný orgán veřejné moci. Ústavní stížností by tak měla být napadána v zásadě konečná a pravomocná meritorní rozhodnutí, nikoliv rozhodnutí dílčí a procesní, byť proti nim není formálně přípustný opravný prostředek.

Právě posuzovaná ústavní stížnost směřuje proti vyrozumění policejního orgánu o nezjištění skutečností odůvodňujících zahájení úkonů trestního řízení. Již v samotném poučení, jenž je součástí napadeného usnesení, je nastíněna možnost podat místo opravného prostředku opětovný podnět, nebo se s podáním trestního oznámení obrátit na příslušné státní zastupitelství v rámci jeho působnosti v dozoru nad zachováním zákonnosti v předsoudním stadiu trestního řízení. Ve své rozhodovací praxi Ústavní soud dospěl k závěru, že žádost o výkon dohledu nejbližšího vyššího státního zastupitelství je obecně účinným opravným prostředkem pro osobu, která namítá závadný postup v šetření k odhalení skutečností nasvědčujících tomu, že byla obětí spáchaného trestného činu a jako takovou je ji nutno vyčerpat před podáním ústavní stížnosti v souladu s (srov. nález

sp. zn.

ze dne 2. 3. 2015 a nález

sp. zn.

ze dne 27. 10. 2015, oba dostupné na http://nalus.usoud.cz). Povinností stěžovatelky tedy bylo nejdříve požádat státní zastupitelství o výkon dozoru podle § 157a trestního řádu a poté ještě případně požádat o dohled nejbližší vyšší státní zastupitelství. To však stěžovatelka neučinila.

Ústavní soud s ohledem na výše uvedené dospěl k názoru, že stěžovatelka před podáním ústavní stížnosti nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejích práv poskytuje, a dle tak ústavní stížnost jako návrh nepřípustný odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. května 2016

Kateřina Šimáčková, v. r.

soudkyně zpravodajka