Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3428/15

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem o ústavní stížnosti 1. T. R., 2. nezl. T. R., 3. nezl. B. R., a 4. H. R., stěžovatel 1 a stěžovatelka 4 právně zastoupeni Mgr. Ing. Daliborem Rakoušem, advokátem, se sídlem Praha 2, Wenzigova 1004/14, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 27. května 2015 č. j. -4939 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. července 2015 č. j. , 242, 243, 244, 245, 246, 247/2015- 5479, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. V ústavní stížnosti, doručené Ústavnímu soudu dne 22. listopadu 2015 a doplněné podáními dne 25. listopadu 2015, 22. prosince 2015 a 31. března 2016, stěžovatelé navrhovali zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že napadenými rozhodnutími bylo porušeno jejich právo na spravedlivý proces a na zákonného soudce podle , a 3, a 2 d.

2. Podaná ústavní stížnost obsahovala formální nedostatky, konkrétně k ní nebyla přiložena kopie rozhodnutí o posledním prostředku k ochraně práva podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Právní zástupce stěžovatelů byl proto vyzván k odstranění uvedeného nedostatku ve lhůtě, která byla po jejím prodloužení stanovena do 31. března 2016.

3. Dne 31. března 2016 byla Ústavnímu soudu doručena čtyři podání, v jejichž přílohách byla doručena i napadená rozhodnutí včetně kopie doručenky, kterou bylo doručováno napadené usnesení Městského soudu v Praze.

4. Ústavní soud před tím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené .

5. Podle ustanovení ústavní stížnost je možno podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje.

6. Z kopie doručenky doručené stěžovatelem se podává, že zásilka obsahující usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. července 2015 č. j. , 242, 243, 244, 245, 246, 247/2015- 5479 byla z důvodu, že adresát nebyl zastižen, vložena do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky dne 10. července 2015 ve 13:40 hod. Na napadeném usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 27. května 2015 č. j. -4939 je pak vyznačena doložka právní moci s tím, že toto usnesení nabylo právní moci dne 10. července 2015.

7. Ode dne 11. července 2015 tak započala stěžovateli běžet dvouměsíční lhůta k podání ústavní stížnosti, která uplynula v pátek dne 11. září 2015. Za situace, kdy stěžovatel ústavní stížnost doručil Ústavnímu soudu dne 22 listopadu 2015, stalo se tak evidentně po uplynutí dvouměsíční lhůty určené pro její podání.

8. Výše uvedená dvouměsíční lhůta k podání ústavní stížnosti, podmiňující vedle dalších požadavků možnost jejího věcného projednání, je nepřekročitelná a marné uplynutí této lhůty zákon neumožňuje jakkoliv zhojit.

9. Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl podle ustanovení jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. dubna 2016

David Uhlíř v. r.

soudce zpravodaj