Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3062/15

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Jana Musila a Vladimíra Sládečka o ústavní stížnosti Přípravného výboru Honebního společenstva Bezděkov-Štěpánov se sídlem v Chotěboři, Štěpánov 5, zastoupeného JUDr. Milošem Jedličkou, advokátem se sídlem v Brně, Masarykova 439/9, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2015, č. j. -49, a rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. 1. 2015, č. j. -89, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 21. 1. 2015, č. j. -89, zamítl žalobu stěžovatele proti rozhodnutí Krajského úřadu Vysočina ze dne 1. 8. 2013, č. j. , sp. zn. Fr-2, o odvolání stěžovatele proti rozhodnutí Městského úřadu Chotěboř, odboru životního prostředí, ze dne 15. 4. 2013, č. j. MCH-15612/2012/ZP-51.

Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 6. 8. 2015, č. j. -49, zamítl kasační stížnost stěžovatele proti rozsudku krajského soudu. V odůvodnění vyšel z toho, že o registraci honebního společenstva usilují vlastníci celkem 30 honebních pozemků, kteří vystoupili z dvou honebních společenstev, jejichž členy byli dříve, a založili honební společenstvo nové. Nejvyšší správní soud se ztotožnil se závěrem správních orgánů, že členství těchto osob v původních honebních společenstvech sice zaniklo, tím ovšem (bez dalšího) nedošlo k vynětí jejich honebních pozemků ze stávajících honiteb. Uzavřel, že za daných okolností nevznikly volné honební pozemky, které nejsou součástí žádné uznané honitby a na nichž by nové honební společenstvo mohlo vzniknout; stěžovatele odkázal na postup podle (dále jen " ").

Proti rozsudkům Nejvyššího správního soudu a krajského soudu se stěžovatel brání ústavní stížností ze dne 14. 10. 2015 a navrhuje, aby Ústavní soud rozhodnutí zrušil. Namítá zásah do vlastnického práva podle d; je přesvědčen, že výkon myslivosti jsou přednostně oprávněni provádět vlastníci dotčených honebních pozemků, přičemž v daném případě by vynětím pozemků vlastníků zakládajících nové honební společenstvo rovněž nedošlo k ohrožení existence honebních společenstev, jejichž členy byli dříve.

Ústavní soud nejprve přezkoumal náležitosti ústavní stížnosti a konstatuje, že byla podána včas a osobou oprávněnou, přičemž stěžovatel je v souladu s , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), zastoupen advokátem. Rovněž není nepřípustná podle téhož zákona. Ústavní stížnost je však zjevně neopodstatněná.

Obecné soudy založily svá rozhodnutí na logickém a srozumitelném výkladu relevantních ustanovení , který je z pohledu Ústavního soudu plně ústavně konformní. Vyšly z toho, že členství v honebním společenstvu nelze zaměňovat s vlastnictvím honebních pozemků; z odlišnosti těchto dvou institutů vychází rovněž konstantní judikatura Ústavního soudu i Nejvyššího správního soudu, na kterou ostatně odkazuje i sám stěžovatel [např. nálezy Ústavního soudu ze dne 13. 12. 2006,

sp. zn.

(49/2007 Sb., N 226/43 SbNU 541), nebo ze dne 6. 3. 2007,

sp. zn.

(149/2007 Sb., N 41/44 SbNU 517), usnesení Ústavního soudu ze dne 11. 7. 2013,

sp. zn.

, nebo ze dne 20. 4. 2007,

sp. zn.

(U 5/45 SbNU 469), dostupné na http://nalus.usoud.cz, rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 10. 2014, č. j. -40, nebo ze dne 27. 6. 2007, č. j. -109, dostupné na www.nssoud.cz].

Kasační soud poukázal na to, že ukončením členství v honebním společenstvu bez dalšího nedochází k vynětí pozemku ve vlastnictví (bývalého) člena - k tomu je nutné dodržet specifický postup předvídaný v . Kasační soud nemohl zasáhnout do ústavně zaručených práv stěžovatele, pokud odkázal vlastníky pozemků na to, že k vynětí jejich pozemků ze stávajících honiteb a jejich následnému začlenění do honitby nové je třeba dodržet proceduru předvídanou zákonem; nepostačuje jen prostý akt vystoupení z dřívějšího honebního společenstva a založení nového.

Na základě výše uvedených důvodů byla ústavní stížnost Ústavním soudem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta podle jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. dubna 2016

Jaromír Jirsa v. r.

předseda senátu