Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 980/16

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem v právní věci společnosti Administrace insolvencí CITY TOWER, v. o. s., insolvenčního správce dlužníka Jiřího Scholze, zastoupené Mgr. Alžbětou Řeháčkovou, advokátkou se sídlem Táborská 619/46, Praha 4 - Nusle, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j. -101 ze dne 14. 1. 2016, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním, doručeným Ústavnímu soudu dne 24. 3. 2016, domáhala se stěžovatelka zrušení v záhlaví označeného usnesení, jímž Krajský soud v Hradci Králové (dále jen „krajský soud“) k odvolání stěžovatelky, jakožto insolvenčního správce povinného, v daném exekučním řízení změnil rozhodnutí soudního exekutora Mgr. Jana Svobody, Exekutorský úřad Olomouc, vydané dne 30. 11. 2015 pod č. j. 164 EX 4006/14-81, tak, že vymožené plnění 1 211 Kč se vydá do majetkové podstaty úpadce – povinného bez odpočtu nákladů exekuce.

Stěžovatelka v předloženém návrhu vyjádřila přesvědčení, že postupem krajského soudu, který nerozhodl o náhradě nákladů řízení, přičemž tento svůj krok nikterak neodůvodnil, bylo porušeno její ústavně zaručené právo na spravedlivý proces, vyplývající z d.

Předtím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda návrh splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jeho projednání, stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; takovými prostředky jsou podle téhož zákona řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

V citovaných ustanoveních má svůj právní základ zásada subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne též princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci, což znamená, že ústavní stížnost představuje krajní prostředek k ochraně práva nastupující až tehdy, jestliže náprava před jinými orgány veřejné moci již není standardním postupem možná [srov. nález

sp. zn.

ze dne 13. 7. 2000 (N 111/19 SbNU 79), dostupný též na http://nalus.usoud.cz]. Ochrana ústavnosti totiž není a ani z povahy věci nemůže být pouze úkolem Ústavního soudu, nýbrž přináleží všem orgánům veřejné moci, zejména pak obecné justici (srov. y).

Právě z hlediska zásady subsidiarity ústavněprávního přezkumu nelze v projednávané věci opomenout existenci prostředků ochrany údajně dotčených práv již v řízení před obecnými soudy, jež stěžovatelce poskytuje institut návrhu na doplnění rozhodnutí, upravený v , , ve znění pozdějších předpisů. Pokud krajský soud - (patrně) dosud - nerozhodl o náhradě nákladů (soudního) řízení, přičemž tento postup vůbec neodůvodnil, měla stěžovatelka o nápravu inkriminovaného pochybení usilovat v řízení u krajského soudu, a to ještě před podáním ústavní stížnosti. Navrhovatelka však naznačených dispozic nevyužila, alespoň z ústavní stížnosti se nepodává opak. Tím vyvstala situace, kdy stěžovatelka dosud nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejích práv poskytuje.

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení, odmítnout jako návrh nepřípustný podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. dubna 2016

Tomáš Lichovník v. r.

soudce zpravodaj