Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 977/16

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti stěžovatelky Zdeňky Tajčmanové, zastoupené Mgr. Janem Kutějem, advokátem, sídlem Lamačova 824/9, Praha 5 - Hlubočepy, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. prosince 2015 č. j. -127, a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. října 2014 č. j. -81, za účasti Vrchního soudu v Praze a Městského soudu v Praze, jako účastníků řízení, a Společenství vlastníků jednotek Horšovský Týn, Boženy Němcové 142, 143, sídlem Boženy Němcové 142, Horšovský Týn, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 23. 3. 2016 napadla stěžovatelka v záhlaví specifikované usnesení Vrchního soudu v Praze (dále jen "vrchní soud") a usnesení Městského soudu v Praze (dále jen "městský soud") s požadavkem na zrušení výroku I. a II. usnesení vrchního soudu a v plném rozsahu usnesení městského soudu. Požadavek na zrušení odůvodnila tvrzením, že jimi byla porušena její základní práva, konkrétně právo na soudní ochranu podle d.

2. Z obsahu ústavní stížnosti a z přiložených listin Ústavní soud zjistil, že Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem ze dne 13. 11. 2012 č. j. -26 uložil stěžovatelce povinnost zaplatit vedlejšímu účastníkovi částku 1 996 Kč s příslušenstvím; její odvolání městský soud usnesením ze dne 12. 2. 2013 č. j. -45 odmítl (návrh na opravu odůvodnění rozsudku zamítl). Proti usnesení městského soudu podala stěžovatelka žalobu pro zmatečnost z důvodu uvedených v a písm. f), a odst. 4 (dále jen " "). O této žalobě rozhodl městský soud usnesením ze dne 31. 10. 2014 č. j. -81 tak, že řízení ze zmatečnostních důvodů podle písm b) a f) vyloučil k samostatnému řízení (výrok I.), žalobu ze zmatečnostních důvodů podle a 4 zamítl (výrok II.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok III.); usnesení městského soudu napadla stěžovatelka odvoláním. Vrchní soud usnesením ze dne 3. 12. 2015 č. j. -127 odvolání proti výroku I. usnesení městského soudu odmítl (výrok I.), ve výroku II. a III. potvrdil usnesení městského soudu (s odstraněním písařské chyby - výrok II.) a rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odmítavý výrok odůvodnil tím, že jde o usnesení, jímž se upravuje vedení řízení, proto proti němu není odvolání přípustné. Zamítavý výrok odůvodnil zjištěním, že důvody zmatečnosti podle a odst. 4 nebyly naplněny. V poučení uvedl, že proti jeho usnesení je přípustné dovolání za podmínek uvedených v

3. Dříve než Ústavní soud přistoupí k věcnému projednání ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny formální náležitosti stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Při tomto posouzení Ústavní soud zjistil, že předložená ústavní stížnost je nepřípustná.

4. Podle odmítne Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh, je-li nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak. Podle , ve znění , je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ).

5. Pojmovým znakem institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita, která se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech dostupných procesních prostředků k ochraně práva stěžovatele. Podání ústavní stížnosti je namístě až tehdy, pokud všechny ostatní dostupné právní prostředky v ochraně základního práva či svobody stěžovatele selžou. V nyní projednávaném případě byla stěžovatelka v napadeném usnesení vrchního soudu v souladu s poučena o možnosti podání dovolání proti jeho rozhodnutí. Proto je třeba uzavřít, že stěžovatelka před podáním ústavní stížnosti nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje, a podaná ústavní stížnost je tudíž nepřípustná ve smyslu .

6. Z uvedených důvodů soudce zpravodaj podle ustanovení odst. l písm. e) , mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, ústavní stížnost jako nepřípustnou odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. dubna 2016

Josef Fiala v. r.

soudce zpravodaj