Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 334/16

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem o ústavní stížnosti stěžovatelky Dany Matyášové, zastoupené JUDr. Danielem Burgetem, advokátem se sídlem Bartošova 3, 602 00 Brno, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 9. 12. 2015, č. j. -576 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 23. 5. 2014, č. j. -548, za účasti Krajského soudu v Brně a Městského soudu v Brně jako účastníků řízení a Ing. Karla Matyáše jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavnímu soudu byla dne 29. 1. 2016 doručena ústavní stížnost výše označené stěžovatelky, v níž tvrdila, že bylo zasaženo její základní právo na spravedlivý proces podle a násl. d (dále jen " ") a Úmluvy o lidských právech a základních svobodách. Navrhovala, aby Ústavní soud svým nálezem zrušil obě v záhlaví uvedená rozhodnutí.

2. Městský soud v Brně rozhodl rozsudkem ze dne 23. 5. 2014, č. j. -548 tak, že řízení o žalobě o vypořádání společného jmění manželů podané stěžovatelkou částečně zastavil, ve zbytku rozhodl o vypořádání společného jmění stěžovatelky a vedlejšího účastníka a dále o nákladech řízení. Krajský soud v Brně rozhodl rozsudkem ze dne 9. 12. 2015, č. j. -576 o odvolání podaném stěžovatelkou tak, že rozsudek v odvoláním napadeném rozsahu potvrdil a rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

3. Ústavní stížnost je nepřípustná.

4. Podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Podle platí, že pokud byl mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě dvou měsíců od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku.

5. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ).

6. V projednávané věci stěžovatelka podala vedle ústavní stížnosti také mimořádný opravný prostředek upravený , - dovolání k Nejvyššímu soudu, což uvedla i v ústavní stížnosti. O podaném dovolání nebylo doposud rozhodnuto. Ústavní soud z databáze dostupné na http://infosoud.justice.cz/ zjistil, že ve věci bylo stěžovatelkou skutečně dovolání podáno.

7. Lhůta k případnému podání ústavní stížnosti proti rozhodnutí Nejvyššího soudu o stěžovatelkou podaném dovolání, a rovněž proti předcházejícím rozhodnutím obecných soudů, začne tedy stěžovatelce běžet až ode dne doručení rozhodnutí Nejvyššího soudu o tomto dovolání. Věcné posouzení ústavní stížnosti předtím, než Nejvyšší soud rozhodne o stěžovatelkou podaném dovolání, by bylo nepřípustným zásahem do rozhodování obecných soudů. Rozhodnutí Nejvyššího soudu nelze předjímat. Pokud by Ústavní soud vyčkával na rozhodnutí dovolacího soudu, docházelo by ke zbytečnému prodlužování řízení a takový postup by zcela zbytečně pobízel stěžovatele k předčasnému podávání ústavních stížností.

8. S ohledem na výše uvedené soudci zpravodaji nezbylo než ústavní stížnost podle jako nepřípustnou odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. března 2016

Ludvík David, v. r.

soudce zpravodaj