Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 760/16

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o ústavní stížnosti Zdeňka Vejdy, zastoupeného Mgr. Stanislavem Bodlákem, advokátem se sídlem v Petrově nad Desnou, Sobotín 270, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2015, č. j. -211, a proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočce v Pardubicích ze dne 16. 12. 2014, č. j. -164, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní soud obdržel dne 5. 3. 2016 ústavní stížnost, jíž se stěžovatel domáhá zrušení shora uvedených rozhodnutí. Podle stěžovatele došlo postupem soudů k zásahu do jeho základních práv plynoucích z , a y, a z , 31, 36 odst. 1, , 3 a 4 a d, přičemž tento zásah blíže nijak nespecifikuje.

Ústavní soud se podanou stížností zabýval nejprve z hlediska procesních podmínek její přípustnosti, tedy zda vyhovuje požadavkům , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), na takový návrh kladeným, a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je podána opožděně.

Zákonem stanovená lhůta pro podání ústavní stížnosti činí dva měsíce ode dne doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje ( ). V případě stěžovatele je tímto procesním prostředkem dovolání, o němž rozhodnul Nejvyšší soud usnesením ze dne 26. 11. 2015, č. j. -211, které bylo stěžovateli doručeno dne 4. 1. 2016, přičemž ústavní stížnost byla podána až 5. 3. 2016. Z výše uvedeného je zjevné, že ústavní stížnost byla podána po uplynutí zákonné lhůty, tedy opožděně.

Ke stížnosti nebyla dále přiložena plná moc ani kopie rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva; s ohledem na opožděnost stížnosti by však bylo nadbytečné vyzývat stěžovatele k doplnění těchto dokumentů.

Vzhledem k výše uvedenému byla stížnost Ústavním soudem podle mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta jakožto návrh podaný po zákonem stanovené lhůtě.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. března 2016

Jaromír Jirsa v. r.

soudce zpravodaj