Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 3878/14

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Josefa Fialy a soudců Jana Filipa a Radovana Suchánka (soudce zpravodaje) ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Jaroslava Zbudila, zastoupeného Mgr. Barborou Čihákovou, advokátkou sídlem Obrněné brigády 20/20, Cheb, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 16. září 2014 sp. zn. a proti usnesení soudního exekutora Mgr. Marka Jenerála, Exekutorský úřad Zlín, ze dne 25. července 2014 č. j. 177 EX 27197/13-239, za účasti Krajského soudu v Plzni a soudního exekutora Mgr. Marka Jenerála, sídlem Exekutorský úřad Zlín, sídlem Lešetín IV/707, Zlín, jako účastníků řízení a společnosti VaP Bransouze, spol. s r. o., IČO: 46342516, sídlem Heroltická 19/5449, Jihlava, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

I.

1. Ústavní stížností, Ústavnímu soudu doručenou dne 9. 12. 2014, se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, a to pro porušení a d (dále jen " "), jakož i Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva").

2. Ústavní soud konstatuje, že včas podaná ústavní stížnost splňuje všechny formální náležitosti, stanovené pro její podání , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

3. Ústavní soud zjistil, že usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 9. 2014 sp. zn. bylo potvrzeno usnesení soudního exekutora Mgr. Marka Jenerála, sídlem Exekutorský úřad Zlín ze dne 25. 7. 2014 č. j. 177 EX 27197/13-239, kterým soudní exekutor opravil písařskou chybu, k níž došlo v usnesení vydaném soudním exekutorem JUDr. Ivo Dědkem dne 29. 2. 2012 č. j. 012 EX 4766/10-98. V opravovaném usnesení bylo chybně v rozporu se součtem odměny advokáta rozhodnuto o výši nákladů oprávněné v částce 27.660 Kč, namísto 26.760 Kč.

II.

4. V ústavní stížnosti stěžovatel namítá, že Krajský soud v Plzni "ve svém formálním rozhodnutí zaměnil opravu příkazu k úhradě nákladů exekuce za usnesení, přičemž stěžovateli není známo z výroku ani z odůvodnění, co vlastně odvolací soud projednával, nehledě na to, že písemné rozhodnutí zaslané stěžovateli, nemělo předepsané náležitosti, a to podpis, způsobem stanoveným v zákoně č. 99/1063 Sb., , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Krajský soud v Plzni podle stěžovatele potvrdil odměnu exekutorovi ve výši 14 042,80 Kč z exekučně nevymožené částky 93 614,64 Kč, podle stěžovatele je však v odůvodnění usnesení soudního exekutora ze dne 29. 2. 2012 č. j. 012 EX 4766/10-98 nesprávně uvedeno "exekučně vymoženo", neboť předmět plnění byl poskytován stěžovatelem dobrovolně. Stěžovatel poskytl přímo oprávněnému před tím, než mu byl doručen exekuční příkaz, plnění ve výši 28 670 Kč; po zahájení exekuce stěžovatel poskytl oprávněnému dobrovolně prostřednictvím soudního exekutora ke dni 29. 2. 2012, to je k datu vyúčtování nákladů exekuce, plnění v částce 86 000 Kč, kde tyto platby stěžovatel označil "platbou na jistinu", přičemž soudní exekutor JUDr. Ivo Dědek si vypočítal odměnu z nesprávně stanovené výše plnění z částky 93 618,64 Kč, která byla navíc uhrazena stěžovatelem dobrovolně. Nový exekutor a ani odvolací soud tuto skutečnost při přezkumu opravy písařské chyby "příkazu k úhradě nákladů" nezohlednili. Soudní exekutor podle stěžovatele v rozporu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (ze dne 21. 10. 2010 sp. zn. ) a v rozporu s Úmluvy o vykázané náklady exekuce v usnesení soudního exekutora ze dne 29. 2. 2012 č. j. 012 EX 4766/10-98 ponížil jistinu plnění stěžovatele.

5. Stěžovatel poukazuje na to, že nově pověřený exekutor byl povinen rozhodnout o vzniklých nákladech exekuce předchozího exekutora ( , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, soudní exekutor byl pověřen výkonem rozhodnutí již od 1. 1. 2013, nevydání příkazu k úhradě nákladů nově pověřeným exekutorem nad stěžovatelem za období činnosti předchozího exekutora není splněna zákonná podmínka v řádném pokračování výkonu rozhodnutí a následná rozhodnutí nového exekutora, včetně tohoto usnesení napadeného ústavní stížností, jsou podle stěžovatele nulitními akty práva. Krajský soud podle stěžovatele nezkoumal, zdali jde skutečně pouze o opravu písařské chyby, nebo jde o nový výpočet nákladů exekuce, s ohledem na možné snahy o neoprávněné obohacení se odvolaného soudního exekutora. V době vydání příkazu k úhradě nákladů exekuce byl již soudní exekutor stíhán a nepravomocně odsouzen ve spojení s protiprávní činností výkonu exekutora a i po nabytí právní moci rozsudku proti stěžovateli nadále vykonával výkon rozhodnutí vůči stěžovateli. Stěžovateli není zajištěn nestranný a spravedlivý výkon rozhodnutí a důkazy a námitky stěžovatele nejsou opakovaně bez řádného odůvodnění k soudnímu řízení připuštěny a tím je podle stěžovatele ve výkonu rozhodnutí v rozporu z ústavností bráněno navrhovat důkazy a vznášet námitky. Nepřiměřeným zdržováním výkonu rozhodnutí dochází podle stěžovatele k porušování jeho práv vyplývajících z y.

6. V ústavní stížnosti stěžovatel navrhl, aby mu byly přiznány náklady právního zastoupení spojené s podáním ústavní stížnosti.

III.

7. Ústavní soud není součástí soudní soustavy ( y) a nepřísluší mu právo dozoru nad rozhodovací činností obecných soudů. Do rozhodovací činnosti soudů je v řízení o ústavní stížnosti podle písm. d) y Ústavní soud oprávněn zasáhnout pouze tehdy, byla-li pravomocným rozhodnutím těchto orgánů porušena ústavně zaručená základní práva nebo svobody stěžovatele.

8. Ústavní soud tedy přezkoumal napadená rozhodnutí, jakož i řízení jim předcházející, z hlediska stěžovatelem v ústavní stížnosti uplatněných námitek, a se zřetelem ke skutečnosti, že mohl přezkoumávat pouze ústavnost, dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

9. Podle ustanovení ve spojení s , předseda senátu opraví v rozsudku (usnesení) kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu ve stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům. Uvedené platí i pro činnost soudního exekutora (podle exekučního řádu nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení ).

10. Krajský soud v Plzni v odůvodnění napadeného rozhodnutí s odkazem na ve spojení s uvedl, že daném případě došlo ke zjevné nesprávnosti, když namísto správné částky 26.760 Kč, která náležela oprávněné, soudní exekutor uvedl nesprávnou částku 27.660 Kč, byla tímto usnesením zjednána náprava. K námitkám povinného krajský soud připomněl, že soudní exekutor JUDr. Ivo Dědek vydal usnesení, které bylo napadeným usnesením opraveno dne 29. 2. 2012, tj. předtím, nežli byl pravomocně odsouzen k zákazu činnosti na dobu pěti let. Pokud se týká námitky k exekučnímu příkazu ohledně nemovitého majetku a nákladů exekuce, krajský soud správně uzavřel, že tyto se netýkají napadeného usnesení. S ohledem na výše uvedené odvolací soud usnesení soudního exekutora Mgr. Marka Jenerála, potvrdil. Uvedeným závěrům krajského soudu nelze z hlediska ústavnosti nic vytknout.

11. Z výše uvedeného vyplývá, Krajský soud v Plzni v napadeném usnesení správně dovodil, že postup soudního exekutora byl v souladu s výše uvedenými ustanoveními . Námitkami, které se netýkají napadeného usnesení soudního exekutora, se krajský soud nemohl zabývat.

12. Stěžovatel v ústavní stížnosti dále namítá, že v napadeném usnesení Krajského soudu v Plzni chybí podpis předsedy senátu. K této námitce Ústavní soud opět odkazuje na ve spojení s , a uvádí, že stěžovateli nic nebrání, aby postupoval v souladu s výše uvedeným a sám podal předsedovi senátu návrh na opravu, resp. doplnění usnesení.

13. Námitkami stěžovatele, které se netýkají napadeného usnesení Krajského soudu v Plzni, resp. opravného usnesení soudního exekutora, se Ústavní soud nemohl zabývat, neboť tyto nepřípustně překračují rámec ústavní stížnosti.

14. Stěžovatel v ústavní stížnosti dále navrhl, aby mu Ústavní soud přiznal náhradu nákladů právního zastoupení. Podle ust. může Ústavní soud v odůvodněných případech podle výsledků řízení usnesením uložit některému účastníkovi nebo vedlejšímu účastníkovi, aby zcela nebo z části nahradil jinému účastníkovi nebo vedlejšímu účastníkovi jeho náklady řízení. Pokud jde o náklady právního zastoupení, může soudce zpravodaj za podmínek uvedených v ust. rozhodnout, že náklady zastoupení stěžovatele zcela nebo z části zaplatí stát, ovšem pouze v případě, že ústavní stížnost nebyla odmítnuta. V dané věci Ústavní soud k výše uvedenému postupu s ohledem na výsledky řízení neshledal důvod.

15. Na základě těchto skutečností Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ust. jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 1. března 2016

Josef Fiala v.r.

předseda senátu